Opozice přestane blokovat „Lex Dukovany“

Podle dohody opozice s vládou připojí pozměňovací návrh, který zamezí ruským a čínským firmám účastnit se tendru, Senát. Zdroj: www.senat.cz

Opoziční strany koalic Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) přestanou ve Sněmovně blokovat návrh zákona o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, takzvaný zákon lex Dukovany. Podle dohody s vládou k němu Senát připojí pozměňovací návrh, který zamezí ruským a čínským firmám účastnit se tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

Třetí čtení návrhu bylo ve Sněmovně zahájeno na začátku února, několikrát bylo ale přerušeno. Důvodem byla mimo jiné právě snaha části opozice zakotvit v zákoně bezpečnostní pojistky k výstavbě nového bloku proti ruským a čínským firmám. Poslanec Petr Gazdík (STAN) uvedl, že opoziční strany se shodly s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) na tom, že záruky do předpisu doplní Senát.

Čtěte také:
Dukovany: Stát dál počítá s bezpečnostním dotazníkem
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Změnu podle Gazdíka nemůže nyní do předpisu doplnit Sněmovna, protože žádný z pozměňovacích návrhů neobsahuje domluvené znění. „Pokud by měl být nyní implementován, vrátil by se zákon do druhého čtení, a dostali bychom se do časové tísně,” uvedl. Hrozilo by tak podle něj to, že předpis kvůli blížícím se volbám “spadne pod stůl”. Senát podle dohody předpis upraví a poslancům vrátí. „Pan vicepremiér (Havlíček) svým slovem přislíbil, že případná vratka ze Senátu bude Sněmovnou prohlasována tak, jak bylo dohodnuto,” řekl Gazdík.

Senát by podle Havlíčka měl do zákona začlenit text, podle kterého nesmí být výstavba ani údržba nového jaderného bloku přímo či nepřímo závislá na technologiích od dodavatele ze státu, který nepřistoupil k dohodě o vládních zakázkách. Na tiskové konferenci řekl, že opozice navíc požaduje, aby text smlouvy odsouhlasily jednomyslně klíčové instituce, jako jsou ministerstva vnitra a zahraničí, tajné služby nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pokud by jedna z nich nesouhlasila, vláda by musela text předložit poslancům a senátorům, kteří by museli rozhodnout do 60 dnů. „Z našeho pohledu to je konstruktivní závěr,” řekl Havlíček.

Dohodu potvrdil i předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Předpokládá, že návrh by mohl být schválen ve středu. Hlasování bude předcházet společná tisková konference, kde bude dohodnutý postup veřejně deklarován. Bartošek doufá v to, že se podaří shodu naplnit a že se dodrží. Jednání se podle něj zúčastnil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a zástupci tajných služeb.

Vláda v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN. „Byli bychom rádi, aby to bylo dáno přímo v zákoně, že čínské a ruské firmy nebudou účastny tohoto tendru,” uvedl Gazdík.

Jejich vyřazení odmítají komunisté. „Nejde o to, že bychom chtěli, aby stavěli pouze Rusové a Číňané, jde o to, aby Česká republika neprodělala, ” uvedl na sněmovní tiskové konferenci předseda klubu Pavel Kováčik. Česko by se podle něj nemělo stát rýžovištěm pro někoho za cenu zvýšení cen energií pro spotřebitele. Více uchazečů podle něj umožní “vydírat cenou” a podmínkami pro zapojení českých společností do stavby. Tento aspekt podle Kováčika bere v úvahu návrh doprovodného usnesení, které komunisté koncipují.

Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu společnosti ČEZ. Havlíček už dříve zdůrazňoval, že při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle něhož musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu.