Doba čtení:4 m, 49 s
Čím více bude společnost závislá na používání baterií, tím častěji může dojít k jejich požáru. Na otázky iUHLI.cz odpovídá náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky.
„Největší komplikací požárů lithiových baterií je možnost samovolné re-iniciace požáru baterie, baterii je nutné v rámci likvidačních prací stabilizovat ochlazováním, které můžou komplikovat další faktory,“ upozorňuje plukovník Petr Ošlejšek, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru pro Integrovaný záchranný systém a operační řízení. Množství budoucích požárů bude podle něj záviset i na tom, jak kvalitní baterie se budou používat. Vzhledem k tomu, jak obrovská má být již brzy jejich potřeba a jejich rozšíření, mohl by to být problém. Již nyní se hasiči setkávají i s požáry elektrokol a elektrokoloběžek.
Čtěte také:
Neff: My si ty blackouty musíme „vyžrat“
Cenu emisních povolenek šroubují spekulanti
Jak velké je dle vašich informací riziko požáru baterií, používaných v elektromobilech, ale i v bateriových úložištích?
V České republice dosud došlo k velmi malému počtu požárů tzv. trakčních baterií, které jsou používány také jako zásobárny energie jak v rámci elektrovozidel, tak také v bateriových úložištích. Z důvodu nedostatečného vzorku statistických dat tedy nelze předjímat jakýkoli závěr ve vztahu k vyhodnocení případných rizik. Lze však předpokládat, že s rostoucím počtem elektrovozidel, s jejich zvyšujícím se opotřebením stářím a s přibývajícími najetými kilometry, může riziko požáru trakčních baterií v těchto vozidlech narůstat.
Na případných požárech se významnou měrou bude podílet i kvalita baterií a případné zásahy osoby do těchto bateriových instalací. Přestože v rámci statistik požárů evidujeme malý počet požárů vozidel, setkáváme se i s požáry baterií elektrokol nebo koloběžek. Veřejnosti jsou všeobecně známy i případy zahoření baterií v mobilních telefonech a dalších elektronických zařízeních. Nelze však nyní odhadnout, nakolik bude tento nárůst rizika dramatický.
Jaká jsou specifika takového požáru? Je jeho zvládání nějak komplikovanější, nebo rizikovější, než u jiných požárů, včetně elektrických zařízení?
Při požáru lithiových baterií se se může vyskytnout několik specifických událostí. Například samotný rychlý vznik požáru s intenzivním hořením a intenzivním vznikem tepla. K požáru přitom může dojít i například v důsledku mechanického poškození. Specifické je také to, že poškození jednoho článku baterie může vyvolat rychlé rozšíření hoření na okolní články, včetně exploze článku vyvolané náhlým vznikem zplodin hoření. Když zmiňuji zplodiny, tyto požáry patří k těm, kdy vznikají jedovaté plyny.
Velkým specifikem je obtížné hašení kvůli umístění baterie nebo bateriových článků v zapouzdřených svazcích. Musíme také počítat s výskytem vysokých zkratových proudů. Po uhašení může dojít k poškození dalších článků vlivem toho, že byly vystaveny působení tepla, což může vést k vzniku dalšího, následného požáru.
Musíme počítat také s tím, že dojde ke kontaminaci okolí kvůli úniku hasební vody, jež se smísila s elektrolytem.
V případech, kdy je na místě soustředěno velké množství lithiových baterií může být problematické jejich uhašení podobně jako je tomu u jiných hořlavých materiálů. Společnou a největší komplikací požárů lithiových baterií je možnost samovolné re-iniciace požáru baterie, baterii je nutné v rámci likvidačních prací stabilizovat ochlazováním, které může být komplikováno její konstrukcí, umístěním, a především její velikostí, anebo také připojením k elektrické síti.
Voda použitá pro dohašení elektromobilu ve vodní nádrži má být kontaminovaná jedy z baterií. Jakým způsobem pak tuto vodu likvidujete?
Voda použitá pro chlazení elektromobilu může být kontaminována také unikajícím elektrolytem z narušených článků. O způsobu likvidace takto použité vody by rozhodl její rozbor. Likvidaci kontaminované vody by prováděli hasiči ve spolupráci se specializovanou firmou na odpadové hospodářství, respektive s příslušným správcem kanalizací či vodního toku.
V Česku již existují relativně velká bateriová úložiště. Existují také plány masivně osázet střechy ve městech fotovoltaikou. Aby mohla fungovat smysluplně, musí být u těchto domů i bateriové úložiště. Co by rozšíření těchto baterií ve městech znamenalo z pohledu hasičů a bezpečnosti?
S množstvím takto instalovaných úložišť poroste pravděpodobnost požárů takových zařízení, výsledné riziko může být významně ovlivněno preventivními opatřeními, která však v současné době nejsou dosud jasně nastavena. Takové rozšíření úložišť, jako každá nová technologie, samozřejmě sebou ponese pro hasiče významné navýšení finančních nákladů, ať už v podobě pořízení technického vybavení na likvidaci požárů, nebo výcvik a proškolení hasičů, včetně našich stavebních preventistů. Z hlediska bezpečnosti je významným prvkem i zajištění správného provozu a údržby takového zařízení.
Má vůbec elektromobilita, včetně potřebné infrastruktury, dostatečný právní rámec a navazující předpisy ohledně požární bezpečnosti? Mám na mysli třeba nabíjecí stanice v obchodních centrech a podobně.
Předpisy pro tuto oblast jsou do značné míry nedostatečné, dochází ale k jejich průběžným úpravám v reakci na vývoj těchto nových rizik.
Máte již představu o tom, jak by se hasil požár velkého bateriového úložiště?
Při požáru by byly využity standardní, dnes platné postupy. Ostatně máme již za sebou několik požárů bateriových úložišť. Vždy bude záležet na tom, zda se jedná o úložiště na volném prostranství, resp. v uzavřeném prostoru. A tomuto se musí přizpůsobit taktika vedení zásahu, včetně použití speciálních hasiv, jako jsou hasící prášky, pěna či inertní plyny.
Které elektrické zdroje jsou z hlediska hasičského zásahu nejnebezpečnější – uhelné, plynové, jaderné, fotovoltaická farma, bateriové úložiště? Dá se to takto stanovit?
Takto stanovit se to obecně nedá, neboť každý zásah a každý požár je trochu jiný a má svá specifika. Vzhledem k tomu, že riziko požáru je definováno jako pravděpodobnost vzniku požáru x následek, není možné jednoznačně na takto formulovanou otázku odpovědět bez bližší specifikace například objektu či vozidla, místa, a případně dalších relevantních okolností. Rozhodující je však vždy, dopad případného požáru na životy lidí, jejich zdraví, a pak také na škody na majetku a životní prostředí – toto jsou základní atributy pro posouzení nebezpečnosti, samozřejmě vše musíme vztáhnout na zajištění lokalizace požáru, tedy zabránění jeho dalšího šíření.