Osner: Uhelná komise asi posune svoji uzávěrku

„Nemyslím, že přebudovat hospodářství do uvedeného termínu, bez závažných negativních dopadů je reálné,“ říká Zdeněk Osner o termínu evropské uhlíkové neutrality v roce 2050. Foto Zdeněk Osner

„Pochybnosti o harmonogramu Uhelné komise byly už před pandemií. Evropské klimatické cíle a jejich dopad je nutné přehodnotit s ohledem na současnou situaci,“ vysvětlil v rozhovoru pro iUHLI.cz Zdeněk Osner, předseda představenstva Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu.

Třetí respondent cyklu rozhovorů o práci Uhelné komise v době stavu nouze, Zdeněk Osner, se posunu termínu pro odevzdání závěrů Uhelné komise nijak nebrání. Považuje také za správné zohlednit při českém odchodu od uhlí ekonomické následky koronavirové pandemie.

Může současná karanténa kvůli koronaviru zdržet práci Uhelné komise? Nebo se pořád počítá s termínem pro vydání vaší zprávy v září, jak o tom mluvili předsedající ministři?

Je to spíše otázka na ministra průmyslu a obchodu a ministra životního prostředí, kteří Uhelné komisi předsedají. Pochybnosti o dodržení deklarovaného termínu byly už před pandemií. Myslím, že o zpoždění, respektive aktualizaci harmonogramu, se rozhodne s ohledem na vývoj koronavirové krize v nejbližší době.

Čtěte také:
Uhelná komise musí práci odevzdat později
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Celkové náklady na český uhelný exit budou obrovské, jejich výši by měla dát dohromady právě Uhelná komise. Obrovské náklady bude však vyžadovat také sanace škod po koronaviru. Může tím pandemie nějak ovlivnit český odchod od uhlí?

Zřejmě je nyní třeba hledat optimální řešení současného postupného odchodu od fosilních paliv a restartu mnoha směrů celého hospodářství, především průmyslu.

Česko by podle Zeleného údělu Evropské unie mělo také přestat používat jakékoli fosilní palivo, tedy prakticky přebudovat své hospodářství, do roku 2050. Je to podle vás reálné při souběžném saturování škod po koronaviru?

Východiska pro odpověď na tuto otázku jsou téměř stejná, jako pro předcházející. Třicet let je dlouhé období, problém ale je, že při zaměření na konkrétní cíl a termín může v průběhu tohoto období dojít k rozhodnutím, která nebude možné vrátit zpět.

Nyní si nemyslím, že přebudovat hospodářství do uvedeného termínu, bez závažných negativních dopadů je reálné.

Názor, že si země EU nemůžou dovolit současně sanovat škody z koronaviru a zároveň odstavovat fosilní paliva, protože na obojí prostě nemají peníze, má i řada poslanců Evropského parlamentu. Co si o tom myslíte vy?

Podle některých informací se zdá, že Evropská komise bez ohledu na míru postižení členských států EU koronavirovou pandemií hodlá dále pokračovat v prosazování revize (zpřísnění) klimatických cílů do roku 2030 a s výhledem do roku 2050.

Stejně jako řada europoslanců, kteří tento přístup kritizují, zastávám názor, že je nutno tyto klimatické cíle a jejich dopad přehodnotit s ohledem na současnou situaci a její očekávaný vývoj.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje