Doba čtení:4 m, 19 s
Podle šéfa Sev.en Energy Luboše Pavlase byla česká energetika stavěná na tom, že až dojde uhlí, tak jej nahradí jádro. Uhlí ještě nedochází, jádro ovšem ještě není připraveno. Foto: iUHLI

Jedeme skoro naplno. Zbylou kapacitu padesáti megawattů musíme držet pro ČEPS jako rezervu. Když si ji vyžádá, musíme být schopni ji okamžitě poskytnout, uvedl v rozhovoru pro Forbes prezident energetické skupiny Sev.en Energy Luboš Pavlas.

„Rok a půl nazpět jsme byli v situaci, kdy jsme museli optimalizovat, poměrně brutálním způsobem snižovat náklady, protože cena elektřiny byla na pětadvaceti eurech, povolenky na podobných hodnotách, cena plynu patnáct eur za megawatthodinu a byly prognózy, že bude dál klesat. Dnes jsme ve zcela jiné situaci, je velký zájem o elektřinu pro příští rok a cena silové elektřiny tak atakuje hranici dvou set eur za megawatthodinu. Cena plynu nám osciluje kolem sta eur za megawatthodinu, což je stále sedmkrát více než před rokem,“ popsal situaci Pavlas.

Podle něj se ukazuje, že když dojde ke krizové situaci, tak v Evropské unii stále přetrvávají národní zájmy, a to je potřeba vzít na vědomí a věci dle toho nastavovat. „Ať už z pohledu energetické dostupnosti, nebo snahy postavit Green Deal na tom, že sem půjde energie z ruského trhu, protože je levná a dostupná. Zjistili jsme, že právě tohle nám teď přináší nebezpečí. Konkrétně pro naši zemi je politika postavená na dodávkách z Ruska bez jakékoli jiné alternativy nebezpečná a měli bychom se k tomu i tak postavit,“ vysvětlil šéf Sev.en Energy, podle nějž je u Green Dealu moc okaté nastrkávání politických cílů bez toho, aby vše bylo doprovázeno prověřením dopadů, které to má na průmysl a obyvatelstvo v praxi.

Teleky: Snížit cenu povolenek znamená upravit evropskou legislativu

Pavlas akceptuje cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Upozorňuje však, že musí být vytvořeny dopadové studie, výpočty a hledání variant, jak přesně k takovému cíli dojít.

„Naše energetika byla stavěná na tom, že až dojde uhlí, tak jej nahradí jádro. Uhlí ještě nedochází, jádro ovšem ještě není připraveno, a kdy přesně bude, to se teprve uvidí. Osobně si myslím, že bychom měli napřít úsilí do dalšího bloku v Dukovanech. Ten ale nepřinese nový výkon, jen nahradí výkon starších bloků Dukovan. A to ještě za podmínky, že se výstavba podaří v čase, ve kterém je slibovaná,“ upozornil Luboš Pavlas.

Ten zároveň připomněl, že ještě nedávno nechtěné uhlí je v současné energetické krizi pro záchranou. „U nás v Česku je ale výhodou právě to naše domácí uhlí. Jsme na něj zvyklí, umíme jej vytěžit, umíme provozovat těžební stroje. Navíc většina provozovatelů v posledních letech výrazně investovala do modernizace elektráren, aby byly čistší. Uhlí tu tedy může mít budoucnost alespoň do doby, kdy budou připraveny stejně stabilní a stejně výkonné modernější zdroje,“ řekl Pavlas.

Smutný: Klíčové je zlevnění elektřiny

Při současných kontraktech a územních limitech máme v Česku uhlí až za horizont roku 2040. Zda se znovu otevře téma prolomení limitů, je podle Pavlase čistě politická otázka.

Tato otázka není a nikdy nebyla na nás, je to otázka především na vládu. My pokračujeme na lomu ČSA v útlumu a směřujeme k jeho uzavření. Vedle toho provozujeme ještě druhý lom Vršany a tam je dnes přes 250 milionů tun uhlí. Při současné úrovni těžby je to v pohodě na dalších pětadvacet třicet let. Jde o lom s největšími zásobami u nás a vydržel by nejdéle, pokud by všechny lomy měly být vytěženy do v současnosti stanovených limitů,“ vysvětlil Pavlas, který zároveň řekl, že jeho skupina žádné uhlí nevyváží. Všechno je využito u nás.

„Vše se využije v tuzemsku: v Tušimicích, v Prunéřově, v Ledvicích, na Mělníku, ve Chvaleticích, v Počeradech a v několika velkých teplárnách, které vyrábí teplo i elektřinu. Na ČSA je lepší uhlí o vyšší výhřevnosti a jeho kvalita je vynikající i za územními limity. Mimochodem za nimi leží skoro 800 milionů tun toho nejkvalitnějšího českého uhlí. Ještě kvalitnější uhlí je dnes už zatopené jezerem Milada u Ústí nad Labem. Zde už je ale jakákoliv těžba na úrovni science fiction. Na Vršanech jde o uhlí s nižší výhřevností. Na dodávku stejného množství energie tak musí být využito více tun,“ popsal šéf Sev.en Energy.

Ten zároveň vyjádřil přesvědčení, že nedojde k uzavření provozu elektráren Chvaletice a Počerady kvůli emisním výjimkám. „Osobně věřím, že zvítězí racionální přístup. Elektřina je dnes potřeba a konkrétně Chvaletice nabízejí i ostrovní provoz. Jsou významným zdrojem ve východních Čechách a významnou elektrárnou při zpětném najíždění po blackoutech. Do modernizace provozů a snižování emisí jsme věnovali miliardy a ještě hodně peněz budeme věnovat. Máme plán dalšího postupu a zlepšování, ale prostě vše má někde svou buď technologickou, nebo ekonomickou hranici. Zejména u rtuti nebyla doposud vynalezena žádná spolehlivá a účinná technologie, která by byla v provozu ověřena. Proto zkoušíme využívat různá aditiva, zkoušíme to i na dalších elektrárnách a tyto informace sdílíme. Ke všemu ale potřebujeme určitý čas a podobně i všichni další provozovatelé uhelek v Evropě. Paradoxem je, že jedno ministerstvo se nás ptá, zda můžeme těžit víc a co by znamenalo těžit za limity, a druhé nám nepřímo říká, zastavte výrobu. To je trochu zvláštní situace,“ uzavřel Luboš Pavlas.