Doba čtení:2 m, 15 s
Zemědělská rekultivace, která je jednou ze součástí revitalizace povrchových lomů po ukončení těžby, by mohla díky akademickým výzkumům dostat zcela nový rozměr. Čeští vědci z Národního centra kompetence(NCK) BIOCIRKL se zaměřují na využití pokročilých metod zlepšování kondice půdy a vyššího využití potenciálu rekultivovaných ploch k zemědělství. Výzkum podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) z programu Národní centra kompetence.
NCK BIOCIRKL sdružuje zástupce dvaceti odborných pracovišť a firem. V tomto konkrétním projektu se vybraný tým snaží analyzovat potenciál pěstování energetických plodin druhé generace na rekultivovaných územích v kombinaci s fotovoltaikou.
„Přesouvání značného množství zeminy do tvarování výsypek, které jsou tvořené různorodými vrstvami materiálů s rozličnými vlastnostmi, vodním režimem i mikroklimatem, je proces z mnoha ohledů složitý a nákladný. Na některých místech se přistupuje k přirozené sukcesi doplněné o hydrickou rekultivaci, částečnému zaplavení zbytkových jam. Tak již ostatně vznikla jezera Milada či Most v Podkrušnohoří. Jinde jsou v rámci rekultivací vysazovány lesy, mnohdy v případě jediného lomu v počtech několika miliónů sazenic. Zemědělské rekultivace jsou pak obvykle předávány k dalšímu užívání ve formě travního porostu nebo polí,“ vysvětluje realitu, ze které výzkum vychází, Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů AV ČR, která je zároveň hlavní řešitelkou NCK BIOCIRKL.
Většímu využití zemědělské kapacity území po ukončení těžby může podle ní pomoci zvýšení úrodnosti půdy rekultivovaných ploch. „V tomto ohledu by mohlo rekultivační krajině velmi pomoci pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin. A právě na podporu rozvoje těchto rekultivačních plantáží jsme se nyní zaměřili,“ doplnila. Vědci se proto soustředili na rekultivace prostřednictvím energetických plodin druhé generace v kombinaci s biouhlem jako nosičem biostimulantů pro obohacení půdy.
„Testujeme biologickou účinnost různých modifikovaných organických hnojiv a biostimulantů na bázi hydrolyzátů. Tím je například ‚zelený‘ hydrolyzát ze zpracování živočišných odpadů, který dále kombinujeme třeba se speciálními mikroorganismy, exopolysacharidy a podobně. Výzkum zahrnuje organickou syntézu, ověřování bioaktivity v kontrolovaných laboratorních a polních podmínkách, analýzu fytohormonů v biomase, analýzu stresových faktorů a odolnosti rostlin vůči nim,“ doplnila šéfka projektu. Rekultivační plantáže by mohly samy přispět k půdotvornému procesu, k zúrodnění a oživení půdy. Zároveň by pásy vzrostlé zeleně měly v zemědělské krajině pozitivní vliv na okolní pozemky díky částečnému zastínění, zmírnění větrů čizvýšené retenci vody v krajině.
Stejně tak mohou víceleté energetické plodiny nastartovat i plánované zemědělské rekultivace a vhodně tak doplnit ekologicky cenná společenstva vzniklá přirozeně. Ochránit je před erozí, dotovat mladou antropozem odumřelou organickou hmotou a zlepšovat strukturu půdy. Výsledky rozsáhlého a zajímavého projektu NCK BIOCIRKL se sbírají postupně a všechny mají být známé v roce 2028