Doba čtení:2 m, 33 s
Ústecký kraj zařadil těžbu lithia na Cínovci mezi své strategické projekty, které by měly být prioritně podpořeny z evropských dotací. Experti, kteří v Ústeckém kraji těžební projekt hodnotili, však vyslovili pochybnosti, že Evropská komise bude ochotna jej podpořit, protože neodpovídá cílům nového evropského dotačního fondu.
Problém je, že se jedná „pouze o těžbu suroviny“ a jsou zde vážná rizika nesouladu s podmínkami nového evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. „Samotná těžba lithia přes Evropskou komisi neprojde,“ citoval server Seznam Zprávy ze zápisu z jednání pracovních skupin, které původních 49 projektů ze severu Čech posuzovaly vyjádření Ministerstva životního prostředí.
Čtěte také:
Lithiový Geomet povede Čmelík z ČEZ
Energetická soběstačnost je český trumf
Schválení těžby lithia, což je projekt společnosti ČEZ, se nerodilo lehce. Každý projekt vždy bodovali dva anonymní hodnotitelé, a když mezi nimi vznikl nesoulad, byl přizván třetí jako arbitr. A to se stalo právě u lithia. Jeden z hodnotitelů dal totiž projektu firmy ČEZ maximální počet 20 bodů, druhý pouze 4 body a výrazně jej nedoporučil. Arbitr dal nakonec také 20 bodů, čímž umožnil, aby se lithium dostalo mezi elitní projekty, které následně spolu s deseti dalšími politicky podpořila Regionální stálá konference Ústeckého kraje. Nejsilnější zastoupení v ní mají lidé z hejtmanství a hejtman Jan Schiller (ANO) je jejím předsedou.
Právě hejtman Schiller se přitom spolu s dalšími dvěma političkami hnutí ANO a zástupcem Krajské hospodářské komory při hlasování postavil proti vyřazení těžby lithia z krajských strategických projektů. Výrazná většina zúčastněných členů konference byla dle zápisu z hlasování pro vyřazení nebo se zdržela.
ČEZ uspěl, Janečkova firma nikoliv
Jak už Seznam Zprávy uvedly, těžba lithia, plánovaná firmou ČEZ a podporovaná Babišovou vládou, je jedním z 11 klíčových projektů, na které by v severočeském regionu měla směřovat podstatná část z peněz z nového evropského Fondu pro spravedlivou transformaci.
Celkem 41 miliard korun, které Česko z EU dostane, je určeno na odklon uhelných regionů od těžby uhlí a vytváření nových pracovních míst v jiných (inovativních) sektorech. A to je právě kámen úrazu. Hrozí, že Evropská komise nový těžební projekt na Ústecku chtít podporovat nebude. Ústecký kraj přitom na lithium počítá s dotací 1,25 miliardy korun.
O zařazení mezi strategické projekty usilovala i firma Cínovecká deponie, za níž stojí investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Ta chce získávat lithium nikoliv hlubinou těžbou jako ČEZ, ale z povrchového odkaliště na Cínovci po starší těžbě rud. Plánovaná investice Cínovecké deponie ve výši přes 900 milionů korun má zahrnovat výstavbu linky pro magnetickou separaci hlušiny. Ovšem tento druhý „lithiový“ projekt, na rozdíl od projektu firmy ČEZ, politickou podporu nezískal, ačkoliv je s povolovacím řízením dále.
Opoziční zastupitel Filip Ušák (STAN) prohlásil, že vedení kraje vychází spíše vstříc zájmům Babišovy vlády než skutečným zájmům Ústeckého kraje. To však hejtman Schiller odmítá, je přesvědčen, že všech 11 vybraných strategických projektů bude pro kraj přínosných. A přinese tisíce nových pracovních míst.