Podpoří státy těžbu uhlí?

Doba čtení:1 m, 56 s

Důl Zasjadko u Doněcku: Foto: Wikipedia.org

Uhlí hraje v energetickém mixu řady zemí zásadní roli. O jeho využití do značné míry rozhoduje energetická koncepce státu, a tedy rozhodnutí politiků. O tom, jak s uhlím naloží jednotlivé evropské země informoval odborový časopis Horník – geolog – naftař. Server iUHLI.cz přináší profily Ukrajiny, Turecka a Maďarska.

Redakce iUHLI.cz dodává, že i Česko by mělo mít brzy schválenou energetickou koncepci. Nejlépe již v létě, jak výroky ministrů naznačují. Mohlo to být ale již loni na Vánoce. Teď se kvůli požadavku ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zdá, že vše závisí na hnědém uhlí v severních Čechách, nebo spíš Horním Jiřetíně. Ostatní věci se jaksi „ztratily v překladu“. Připomínáme, že prozatím se oficiálně jede podle koncepce z roku 2004.

Ukrajina

Velkou budoucnost v energetickém mixu přiřkla uhlí Ukrajina, po Polsku největší těžař v  Evropě. Číňané mají na Ukrajině stavět provozy na zplynování uhlí, které by snížily závislost země na ruském Gazpromu. Kyjev na ně dostal levný úvěr 3,7 miliardy dolarů. Ukrajinská vláda plánuje do roku 2030 těžbu zdvojnásobit na 120 milionů tun. Stát do technické modernizace dolů loni vložil 13,2 miliard hřiven (33 miliard korun), státní doly samotné investovaly deset miliard hřiven. Stát vlastní 37 procent těžby, která je většinou ztrátová. Roční dotace na provoz se pohybují kolem 160 milionů dolarů (3,2 miliard Kč). Občanská válka na  Ukrajině a  napětí mezi Ukrajinou a  Ruskem zatím všechny uvedené záměry znejistila.

Turecko

Turecko hodně sází na domácí lignit a plánuje výrazné rozšíření kapacit uhelných elektráren. Jeho spotřeba energie rychle roste a zemní plyn a ropu musí draze dovážet. Stát poskytuje těžařům daňové i celní úlevy a dotuje pojištění horníků. Doly mají výjimku z daně z přidané hodnoty (DPH). Elektrárny využívající domácí uhlí mohou žádat o regionální rozvojovou pomoc. Vláda pomáhá i  s  přidělováním a  vyvlastňováním pozemků.

Maďarsko

Poslední maďarský důl Márkushegy zavřel v loňském roce. Evropská komise v  lednu 2013 schválila pomoc 140 milionů eur na provoz a uzavření dolu a rekvalifikaci (rozdělení prostředků 50/50) od  roku 2011 do roku 2018. Spotřebitelé navíc platí zvláštní příspěvek na  elektřinu z drahého domácího uhlí. Tato dotace se v roce 2011 rovnala sedmi miliardám forintů, což bylo v přepočtu 23 milionů eur, takže firmy a  domácnosti provoz dolu dotují víc než stát.