Podporované zdroje dostanou další desítky miliard

Příspěvek státu podporovaným zdrojům energie (POZE) má příští rok činit stejně jako letos 27 miliard korun. Rozhodla o tom vláda, která schválila návrh příslušného vládního nařízení. Zbylou část z podpory zhruba 45 miliard, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.

Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Celkem bylo od roku 2006 na podporu POZE v Česku vyplaceno zatím přes 385 miliard korun.

Čtěte také:
Stabilita výroby z OZE je iluze
Jak „zelené investice“ zachrání evropskou ekonomiku?

Loni celková výše poskytnutého příspěvku POZE v Česku podle dat OTE meziročně klesla o 1,5 procenta na 45,4 miliardy korun. Většina tradičně mířila k obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 42,5 miliardy korun, meziročně o 2,8 procenta méně. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice 6,8 miliardy korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro dvě miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun.

Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), a to 2,6 miliardy korun – meziročně o téměř čtvrtinu více, a druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů – řádově nižší stovky milionů korun. Na kolik peněz přesně budou mít jednotlivé zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby. Loni výše příspěvku klesla meziročně teprve podruhé od roku 2006, poprvé to bylo v roce 2016. Stát loni na dotaci přispěl 26,2 miliardy korun.

Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

„Další účet za nezvládnutý hazard s podporou obnovitelných zdrojů z let 2009 až 2010. Abychom zabránili v roce 2021 růstu ceny elektrické energie pro spotřebitele, z důvodu závazku zejména vůči provozovatelům fotovoltaik, museli jsme na vládě schválit další výdaj ze státního rozpočtu, a to ve výši 27 miliard korun,“ uvedl na twitteru Havlíček.

Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci pololetí v ČR instalováno zhruba 2051 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.

Poskytnuté příspěvky podporovaným zdrojům energie v ČR od roku 2013 (v mld. Kč):

Zdroj: OTE

Výše státní dotace na provozní podporu zmíněných zdrojů od roku 2013 (v mld. Kč):

Zdroj: MPO