Polsko odmítá změny v emisních povolenkách

Varšava 2 wikipedia Filip Bramorski_compressed

Polsko se obává, že přísnější systém vedoucí ke snižování počtu povolenek může ohrozit polský průmysl a energetiku, která je značně závislá na výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách. Ilustrační foto: Varšava wikipedia.org Filip Bramorski

Polsko zpochybňuje návrh reforem evropského trhu s emisními povolenkami, na kterém se minulý týden shodla většina zemí unie. Podle polského ministra životního prostředí je dohoda nezávazná, jelikož nebyla podpořena všemi členskými státy.

Minulé úterý se sešli ministři členských zemí EU, aby projednali novou reformu evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který je jedním z nástrojů unie k dosažení vytyčených klimatických cílů. Výsledkem byl kompromis, na kterém se shodly dvě třetiny zemí, uvedl server oenergetice.cz.

Čtěte také:
ČEZ polské teplárny nekoupí
V polském Krakově se nesmí topit uhlím a dřevem

Podle dříve schváleného návrhu měla reforma systému ETS podpořit růst cen povolenek zdvojnásobením tempa, kterým má nástroj Market Stability Reserve (MSR – „rezerva tržní stability) snižovat počet povolenek na trhu. Upravená podoba dohody navíc požaduje po roce 2024 roční snižování počtu povolenek v rezervě nad hranicí, jež bude stanovena na základě počtu povolenek, které byly vydražené v předešlém roce.

Polsko se nyní obává, že přísnější systém vedoucí ke snižování počtu povolenek může díky případnému růstu jejich ceny ohrozit polský průmysl a energetiku, která je značně závislá na výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách. Polsko tak bylo jednou z devíti zemí EU, které se postavily proti dohodě, kterou podpořilo zbylých 19 členských zemí.

Mluvčí polského ministerstva sdělil agentuře Reuters, že v případě přijetí nové legislativy dokonce nevylučuje, že se země bude bránit u Soudního dvora EU. Polští diplomaté rovněž zpochybnili úterní dohodu s tím, že její návrh měl být podstoupen k hlasování, jelikož 9 zemí dohodě oponovalo. Podle Malty, která v současné době drží předsednictví EU, ale nebylo potřeba o dohodě formálně hlasovat, jelikož se členské země unie pouze domlouvaly na jednotném postupu při následném jednání s Evropským parlamentem.

„Aby bylo jasno, rada nepřijala formální rozhodnutí o přezkoumání systému ETS. To znamená, že rada nepřistoupila k oficiálnímu hlasování a proto zde není důvod tvrdit, že se postupovalo podle špatných pravidel hlasování,“ řekl maltský mluvčí. Přijetí dohody bylo podmíněno podporou alespoň 16 členských zemí, které zastupují minimálně 65 % obyvatel EU. Podle mluvčího tak novou kompromisní dohodu podpořila kvalifikovaná většina členských států EU.

Čtěte také:
Liberecký kraj podpoří obce postižené těžbou
Visegrádská skupina uhlí chce
Polsko je připraveno platit za ztracenou vodu