Polští těžaři kývli na uhelný konec v roce 2049

Dohoda byla podepsána ve slezském městě Katowice, které je uhelným srdcem země. Foto: wikipedia Umkatowice

Polští těžaři uhlí podepsali s vládou dohodu o postupném utlumování produkce do roku 2049. Smlouvu ve slezských Katovicích, které jsou uhelným srdcem země, podepsali podle agentury PAP představitelé vlády a odborů. Polský těžební průmysl tak vůbec poprvé souhlasil s ukončením vlastní existence, napsala agentura AP.

Plán počítá s tím, že dopady na horníky ulehčí dotace. Ty ale zároveň budou těžkým břemenem pro státní rozpočet a mohly by být v rozporu s předpisy Evropské unie pro dotace útlumových odvětví. Dohodu musí schválit Evropská komise, závěrečný podpis se čeká v květnu.

Čtěte také:
Česko podalo k EK podnět kvůli Turowu
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích

Těžba uhlí zažívá útlum ve velké části světa. Lidem se nelíbí její dopady na životní prostředí a alternativy obnovitelných energií v poslední době zlevňují. Polsko stále pokrývá spotřebu elektřiny ze 70 procent spalováním uhlí, ale obyvatelstvo už se nechce dál smiřovat s téměř nejhorší kvalitou ovzduší v Evropě. Polsko vlastní vytěžené uhlí navíc už ani všechno nevyužije, protože ho levněji dováží z Ruska a z dalších zemí.

Horníci podle dohody budou mít právo být přeloženi z uzavřených dolů do ještě fungujících, nebo získají nárok na předčasný důchod ve výši 80 procent své mzdy. Ti, kteří se rozhodnou hornictví opustit, budou mít nárok na odstupné ve výši 120 000 zlotých (asi 685 000 Kč). Dohoda počítá i s investicí přes 16 miliard zlotých (téměř 90 miliard Kč) do čistější těžební technologie.

V České republice uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v roce 2038. Vládu termín odklonu od uhlí ale rozděluje. Pro dřívější odklon v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii. Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a rok 2033 navrhuje i ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (za ANO). Na výrobě elektřiny v ČR mělo předloni ze 40 procent podíl hnědé uhlí následované jadernými elektrárnami s podílem zhruba 35 procent.