Dva vrcholní představitelé Evropské komise (EK) vyzvali všech 27 členských států Evropské unie, aby si vzaly společnou půjčku, ze které by se financovala reakce na energetickou krizi ohrožující unijní ekonomiku. Unijní státy však mají na další společné zadlužování rozdílné názory, což potvrdila i úterní debata ministrů financí.

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v listě Irish Times uvedli, že nový dluh by mohl být vytvořen po vzoru společného dluhu z doby pandemie covidu-19 na podporu pracovních míst, která by jinak zanikla, upozornila dnes agentura Reuters.

Návrh komisařů přichází v době, kdy soubor masivní podpory za 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), kterou chce Německo vynaložit na pomoc domácnostem a podnikům, vyvolává u dalších vlád EU obavy ze spravedlivé konkurence na jednotném trhu. Jde o státy, které se této podpoře nemohou rovnat.

„Je mnohem důležitější než kdy jindy, abychom se vyhnuli roztříštění vnitřního trhu, vytvoření závodu o dotace a zpochybnění principu solidarity a jednoty, na nichž je náš evropský projekt založen,“ napsali komisaři. Vzhledem k obrovským problémům, před kterými teď EU stojí, podle nich existuje jediná možná odpověď, a tou je evropská solidarita. Kvůli rozdílným rozpočtovým možnostem jednotlivých zemí je nutné přemýšlet o nástrojích na evropské úrovni.

Pomůže EU s financováním plynovodu Stork II?

V době pandemie si EU v rámci podpůrného programu SURE společně půjčila 100 miliard eur za velmi nízkou cenu. Tyto peníze pak půjčila vládám na dotování mezd v době hospodářského poklesu. „Inspirace mechanismem SURE na pomoc Evropanům a průmyslovým ekosystémům v současné krizi by mohla být jedním z krátkodobých řešení,“ dodali komisaři.

Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury, který předsedal jednání s unijními kolegy, přicházeli zástupci vlád s různými návrhy na financování krizových energetických zásahů. „Zatím ty názory nejsou shodné,“ prohlásil Stanjura, podle něhož je potřeba na evropské úrovni snížit zejména spotové ceny energií.

O vyšší podporu z unijních zdrojů i za cenu dalšího zadlužování stojí zvláště jihoevropské země jako Itálie či Španělsko. Po masivní pomoci volá také Slovensko, jemuž nevyhovuje unijní dohoda na mimořádných opatřeních z minulého týdne. Naopak proti dalšímu zadlužování se staví severské státy či Nizozemsko, ale i Německo čelící kritice za zmíněný balík vlastní podpory.

„Společné zadlužení nám v dlouhodobější perspektivě nepomáhá posílit konkurenceschopnost nebo udržitelnost státních financí,“ uvedl šéf německé státní kasy Christian Lindner.