Pošlou nám Němci plyn v případě nouze?

Ministr průmyslu Jozef Síkela věří, že dohoda o solidaritě je blízko. Foto: STAN

Česká republika je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) to řekl po včerejším pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. Česko má podle Síkely eminentní zájem o podíl ve vznikajících německých LNG terminálech.

Síkela uvedl, že s Habeckem probírali shodu o solidaritě, která nastavuje podmínky, za kterých bude Německo s Českem sdílet plyn v případě nouze. „Věřím, že jsme se výrazně posunuli a brzy budeme moci naši společnou dohodu uzavřít,“ řekl Síkela bez dalších informací. Uvedl, že česká ekonomika je s německou extrémně propojená, takže „když šlape německý průmysl, pomáhá i českému.“

Síkela také podotkl, že se mu například domácí opozice vysmívala za myšlenku, že v případě, že budou české domácnosti trpět nedostatkem plynu, že se zastaví část německého průmyslu. „A my pak od nich dostaneme tu potřebnou část plynu. Tak k této dohodě jsme se přiblížili v tom, že jsme definovali parametry, za jakých by se to dělo. Mluvili jsme i o tom, jak pracovat s tím, že by tím Německu vznikla určitá škoda. A jak my jako strana, které by se pomáhalo, to budeme kompenzovat,“ řekl Síkela. Žádné bližší informace však neuvedl.

Gazprom: Cenový strop by znamenal konec dodávek

Kvůli dostatku energií mluvili Síkela s Habeckem i o vznikajících německých terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu u Hamburku. „Řekl jsem panu ministrovi, že za Česko máme o podíl v některém z nich eminentní zájem. Německo je klíčový partner pro náš plán odchodu od ruských fosilních paliv,“ řekl Síkela.

Česká republika od září získává plyn z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, ve kterém má pronajaté tři miliardy metrů krychlových plynu. Spotřeba plynu v České republice loni přesáhla devět miliard metrů krychlových.

Síkela s Habeckem také mluvili o vylepšení dočasného krizového rámce, tedy pomoci velkým podnikům postiženým ruskou agresí proti Ukrajině proti vysokým cenám energií, který přijala Evropská komise na konci března. Český ministr uvedl, že je potřeba ho prodloužit, pozměnit a posunout tak, aby byl více flexibilní a reagoval na danou situaci. „Rádi bychom vyzvali Evropskou komisi k co nejdřívějšímu předložení prvního návrhu. Věříme, že to je v zájmu celého hospodářství v Evropské unii,“ řekl Síkela.

Německo přitom už pomoc z dočasného krizového rámce využívá, české ministerstvo průmyslu a obchodu má konkrétní parametry výzvy zveřejnit začátkem listopadu.

Odborníci: Část spotřeby plynu nahradí uhlí

Je důležité, aby došlo nejen k prodloužení dočasného rámce, ale také k odstranění složitých omezení, která tento program v tuto chvíli má, a která komplikují jeho využitelnost. Důležitá bude tedy rychlost následných kroků a konkrétní parametry revize, zda se například podaří odstranit podmínku provozní ztráty bez dalších složitých dílčích podmínek. Program ale nadále považujeme za doplňkový k zastropování cen energie,“ reagoval ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.

Evropská unie se snaží vyřešit problém vysokých cen energií za celou sedmadvacítku, jednotlivé země EU však mají vlastní nástroje na pomoc domácnostem a firmám. Německá vláda například v září oznámila, že na regulaci vysokých cen energií do jara 2024 vyčlení přes stabilizační fond až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč), za což čelila v EU kritice především menších zemí.

Česká vláda zase začátkem října stanovila maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby a náklady na toto opatření odhadla na zhruba 130 miliard korun. Na pomoc velkým firmám pak má být od 1. listopadu vyčleněno 30 miliard korun. S dalšími opatřeními se tak tuzemská pomoc odhaduje na více než 200 miliard korun.

O omezování dopadů vysokých cen energií na velké podniky Habeck v Praze jednal také s ministrem pro místní rozvoj (MMR) Ivanem Bartošem (Piráti). „Bohaté státy by mohly podporou značně zvýhodnit své domácí firmy, což by mohlo vést k pádu konkurenčních firem u států, které tyto možnosti nemají. Jsem rád, že to vicekancléř (Habeck) vnímá stejně,“ uvedl po setkání Bartoš. Podle mluvčí MMR Veroniky Hešíkové ministři mluvili rovněž o solární energetice a možnostech jejího využití pro domácnosti a o komunitní energetice.