Emisní povolenky za plyn, uhlí, benzín a naftu začnou domácnosti namísto v roce 2027 platit až o rok později. To ale může tlačit na růst jejich cen.
„Alespoň krátkodobě znamená odložení termínu pozitivní posun. Můžeme se na nové povolenky připravit, stále ještě nemáme naplánované kompenzační mechanismy pro ohrožené domácnosti,“ řekl Právu hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. „Nicméně to v zásadě znamená, že snížení emisí bude muset proběhnout v čase o rok kratším. Povolenky tak budou nakonec pravděpodobně dražší,“ dodal.
S povolenkami, jež mají vést k ekologičtějšímu chování a zavádění nových technologií, se bude volně obchodovat na burze. Lidé je přímo platit nebudou, tato povinnost náleží prodejcům. Ti ale tento poplatek promítnou do cen zákazníkům. Povolenka za tunu vypuštěného oxidu uhličitého při vyjednávání budoucích kontraktů už teď na burze stojí 70 eur (1700 Kč). Evropská komise přitom počítala s její maximální výší 45 eur (1100 Kč). Již cena 45 eur by podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka lidem podražila benzín o 2,70 koruny za litr, naftu o 2,93 koruny, plyn o pětinu a uhlí o více než 300 korun za metrák. Domácnosti si tak za bydlení a dopravu připlatí nejméně tisíce, ale některé i desítky tisíc korun ročně.
Pozdější zavedení povolenek nicméně kvitují i další experti. „Poskytne to více prostoru na přípravu, mezitím se lépe ustaví cenová hladina,“ míní Jiří Gavor ze společnosti ENA. Současně varoval, že ani po dlouhém vyjednávání a politických proklamacích povolenky nemají stanovený cenový strop. „Pořád platí jen slib Evropské komise, že bude pružně uvolňovat povolenky, pokud by hrozilo významnější navýšení jejich ceny. Ale pevný strop nebo cenové pásmo stanoveno není,“ upozornil Gavor. Za významnější změnu označil úpravu navrženého cíle pro rok 2040. Komise chtěla, aby do té doby emise v porovnání s rokem 1990 klesly o devadesát procent. To sice stále platí, ale nově budou země podle agentury Reuters moci nakupovat zahraniční uhlíkové kredity až do podílu pěti procent. Evropské podniky by tak musely snížit emise o 85 procent a zbytek by se kompenzoval platbami jiným zemím, které emise omezí. „Těch osmdesát pět procent je lepší než devadesát. Zatím ale tento cíl nebyl oficiálně stanoven, v tuto chvíli je jen navržen,“ poznamenal Tyleček. Návrh ještě musí schválit Evropský parlament.