Doba čtení:1 m, 53 s
O výstavbě takzvaného Hořanského koridoru se rozhodlo již v 50. letech. Foto: Sev.en Energy

V Hořanském koridoru panuje na podzim relativní klid. Na první pohled se na území, kde ještě v létě panoval čilý stavební ruch, nic neděje. Většina důležitých prací se totiž teď odehrává úplně jinde.

V tuto chvíli jsou stavební práce dokončeny, všechny produktovody leží v nových trasách a jsou ve zkušebním režimu. Náš tým nyní pracuje na kolaudacích jednotlivých sítí, což je záležitost neméně důležitá, jen není tolik vidět. Předpokládáme, že legislativně by mělo být všechno hotovo do konce příštího roku,“ vysvětlil Vít Tůma, ředitel projektu výstavby inženýrských sítí Hořanského koridoru.

Čtěte také:
Hořanský koridor je téměř hotový
Pozemky po těžbě uhlí využijí i Lesy ČR

Do konce listopadu by mělo být zrušeno staveniště hlavního dodavatele stavby, kterým v případě Hořanského koridoru byla společnost Metrostav, který by zde ve spolupráci s dalšími dodavatelskými firmami měl zajišťovat pohotovostní službu. Území, kde byly do nových tras položeny produktovody, už prošlo úpravami ze strany společnosti Rekultivace, která na těchto plochách bude i v následujících letech provádět pěstební péči. Z podstatné části už je dokončena i síť obslužných cest.

V průběhu uplynulých měsíců se v Hořanském koridoru o několik stovek metrů přesouvala desítka potrubí, kterými proudí ropa, zemní plyn, ale také produkty chemické výroby, meziprodukty etylbenzen, etylen a frakce C4. Přeložit do nových tras bylo ale také potřeba přivaděč průmyslové vody, horkovod, linky velmi vysokého napětí a datové či optické kabely. Veškeré práce se musely koordinovat naprosto přesně, protože přepojení některých potrubí bylo navázáno na „zarážku“ neboli technologickou odstávku v litvínovském Unipetrolu.

Celá akce byla v mnoha ohledech specifická, ať už z pohledu využití moderních materiálů, technologií nebo postupů. Z řady technických zvláštností stavby lze zmínit využití tzv. tenzometrů, které hlídají stabilitu svahů a jsou napojené na automatický monitoring v lomu Vršany. Na jejich využití spolupracovala Vršanská uhelná s Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí v Mostě. Miliardový projekt výstavby inženýrských sítí Hořanského koridoru umožní pokračování těžby lomu Vršany v následujících desetiletích. Zhruba desítka potrubí vedoucích pod zemí se přemisťovala o několik stovek metrů dál, aby nepřekážela postupu povrchové těžby. S přípravou území pro přeložky se začalo v roce 2015, dokončení projektu je naplánováno na rok 2021.