Před 90 lety vypukla velká stávka horníků

Velká stávka horníků začala 23. března 1932 v Mostě. Foto: wikipedia.org

Velká stávka horníků, která začala 23. března 1932 v Mostě a postupně se rozšířila i na Kladensko či Ostravsko, se stala největším sociálním konfliktem v období prvorepublikové hospodářské krize. Smutným vyvrcholením protestů se 13. dubna stala generální stávka a demonstrace, při kterých pořádkové síly v Mostě zastřelily dva z protestujících, a řada dalších lidí utrpěla zranění. Stávka skončila 19. dubna dohodou, která horníkům přinesla naději na udržení míst.

Právě hromadné propouštění, vyvolané celosvětovou ekonomickou krizí doprovázenou nízkou poptávkou po uhlí, bylo iniciátorem překvapivé stávky, která začala na mosteckém dole Humboldt. Z něj mělo podle rozhodnutí majitelů z 21. března odejít 383 havířů, desítky dalších jich přitom ve stejné době přicházely o práci i v dalších šachtách v okolí. „Stávka je projevem bídy hornictva a nejistoty, ne určitých požadavků,“ napsaly krátce po jejím začátku Lidové noviny.

Česko nespasí obnovitelné zdroje ani za bilion

Stávkujících, jež odmítli podpořit někteří odboroví předáci, se brzy ujali komunisté. Strana, která ostře kritizovala prvorepublikové zřízení, se ve své podpoře stávky shodla se sudetoněmeckými politiky z Německé národně socialistické strany dělnické (DNSAP), ale i českými národními socialisty. Po krvavém 13. dubnu, kdy zemřeli horníci Jan Kříž a Josef Ševčík, se nakonec podařilo uzavřít kompromis, který horníkům garantoval nesnižování mezd a dočasné zastavení propuštění.