Doba čtení:2 m, 15 s
Světová poptávka po fosilních palivech prý dosáhne vrcholu do roku 2030. Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To vše prý zpochybňuje důvody pro zvyšování investic do produkce fosilních paliv. Ve zprávě o výhledu energetiky ve světě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Od instituce tohoto typu by člověk čekal seriózní prognózy a modely. Místo toho je však její výstup v duchu hesla „přání otcem myšlenky“. Svědčí o tom i slova výkonného ředitele agentury Fatiha Birola.
„Přechod na čistou energii pokračuje po celém světě a je nezastavitelný. Není otázkou ‚zda‘, ale ‚jak brzy‘ – a čím dříve, tím lépe pro nás pro všechny. Vlády, firmy a investoři musejí přechod na čistou energii podpořit, místo aby mu bránili,“ uvedl Birol.
Dalo by se pochopit, kdyby takto mluvil klimatický aktivista či zelený politik. Od představitele Mezinárodní agentury pro energii ale stejná slova znějí nepatřičně. A jen podtrhují nedůvěryhodnost celé zprávy. Ta je totiž v příkrém rozporu s realitou.
Ceny energií ovlivní hlavně geopolitická situace
Investice do fosilních paliv budou pokračovat
Je to jen pár týdnů, co dvě největší investiční společnosti světa BlackRock a Vanguard Group na dotazy britského výboru pro environmentální audit jasně odpověděly, že v investicích do fosilních paliv budou pokračovat a nesouhlasí s názorem, že zelené plány na změnu klimatu vyžadují ukončení financování uhlí, ropy či plynu.
„Je naprosto nerealistické zcela přestat využívat energii z fosilních paliv,“ řekl rovněž zvláštní čínský vyslanec pro klimatické otázky Sie Čen-chua, který bude Čínu zastupovat na letošním klimatickém summitu COP28. Kvůli nestálé povaze energie z obnovitelných zdrojů a nevyzrálosti klíčových technologií, například v oblasti skladování energie, se svět podle něj musí dál spoléhat na fosilní paliva, aby si zajistil hospodářský růst.
Čína tento názor potvrzuje i v praxi, když má v současnosti schválené k výstavbě nebo ve výstavbě uhelné elektrárny o obřím výkonu 243 gigawattů (GW). Představa, že by je doslova pár let po spuštění zavírala, je úsměvná. Naopak, čínská těžba uhlí trhá rekordy a pohybuje se na úrovni 4 miliard tun ročně.
Zpráva je rovněž v kontrastu s názorem členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ti očekávají růst poptávky ještě dlouho po roce 2030 a vyzývají k novým investicím do ropného sektoru v řádu bilionů dolarů.
Aktuálně se rovněž realizují miliardové investice do těžby plynu i výstavby plynové infrastruktury. Staví se plynovody, LNG terminály, uzavírají se mnohaleté kontrakty na dodávky zemního plynu. Je opět naprosto iluzorní, že by byl někdo ochoten tyto projekty už do roku 2030 utlumovat.