Prunéřov I skončí před začátkem prázdnin

Prunéřov I z konce 60. let minulého století i Prunéřov II, který byl dán do provozu začátkem 80. let, leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova. Dohromady jsou obě elektrárny největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon je 1190 MW. Foto: ČEZ

Elektrárna Prunéřov I na Chomutovsku, která byla postavena před 53 lety, ukončí k 30. červnu provoz. Zaměstnávala 150 lidí, kteří přecházejí do elektrárny Prunéřov II.

Prunéřov I z konce 60. let minulého století i Prunéřov II, který byl dán do provozu začátkem 80. let, leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova. Dohromady jsou obě elektrárny největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon je 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan). Kromě výroby elektřiny také Prunéřov zásobuje města Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří teplem.

Starší část, elektrárna Prunéřov I, byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968, původně měla šest bloků. V rozpětí let 1987 až 1992 prošly čtyři z nich rozsáhlými rekonstrukcemi a zbývající dva byly v rámci útlumového programu na začátku 90. let odstaveny z provozu. V polovině 90. let byly také obě části Prunéřova vybaveny odsiřovacím zařízením, aby se zabránilo další devastaci přilehlých Krušných hor následkem vypouštění oxidů síry do ovzduší a s tím spojených kyselých dešťů.

Čtěte také:
Bez nových vedení bude v EU málo elektřiny
Lidé chtějí, aby se od uhlí ustupovalo opatrně

Prunéřov II, který zůstane i po odstavení starší části energetického zdroje v provozu, měl původně pět bloků po 210 MW, do provozu byly uvedeny v letech 1981 až 1982. Po třech dekádách provozu se mladší z obou prunéřovských elektráren dočkala výrazné modernizace, během níž se zmenšil počet bloků z pěti na tři, ovšem o mírně vyšším výkonu 250 MW. S provozem Prunéřova II počítá jeho majitel, energetická společnost ČEZ, přibližně do roku 2037.

Modernizace, která vyšla na více než 30 miliard korun, skončila po čtyřech letech v létě 2016, proti plánům se projekt prodloužil. Původně měl být obnovený Prunéřov II hotový již v první polovině roku 2015, odhady také počítaly s náklady nižšími o pět miliard. Proti plánům modernizace ve své době protestovali aktivisté, před jejím schválením ministerstvem životního prostředí v roce 2010 například členové Greenpeace vylezli na komín elektrárny.

Vedle Prunéřova II bude nyní ČEZ vyrábět elektřinu také dalších hnědouhelných zdrojích. Z nich jsou největší Mělník (celkový instalovaný výkon 960 MW), Tušimice II (800 MW) a Ledvice (770 MW). Vůbec největší jsou Počerady o celkovém instalovaném výkonu 1000 MW, ty ale podle rozhodnutí z konce loňského roku době přestanou být majetkem společnosti ČEZ. Nejpozději od začátku roku 2024 je převezme skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.