Analýza Asijské rozvojové banky ukázala, že největší překážkou rozvoje obchodu a průmyslu v této části světa je nedostatečná dodávka elektřiny. Teprve až za ní se umístily další omezující podmínky jako je politická nestabilita, korupce, vysoké daně nebo nedostatek financí.
Asie se rychle urbanizuje, OSN očekává, že do roku 2050 bude žít 64 % obyvatel Asie ve městech. A města potřebují elektřinu. Zatím nejdostupnějším zdrojem pro její výrobu je uhlí. Asie ho má dost, je dostupné a spolehlivé.
Čtěte také:
Čína chce vytvořit uhelné giganty
Čínští těžaři si lebedí
Že je snadný přístup k elektřině pro hospodářský růst důležitý, potvrdila Čína. V posledních 30 letech Čína odstranila chudobu u 680 milionů lidí tím, že je připojila k elektrické síti. A 73 % tamní energie se vyrábí z uhlí.
Asie ve světovém měřítku produkuje 41 % elektřiny, 85 % cementu, 74 % oceli a 60 % hliníku. Experti považují uhlí za vhodnou součást moderních společností a hospodářského rozvoje. Uhlí pomáhá budovat infrastrukturu, pomáhá podnikům i domácnostem.
Předpokládá se, že do roku 2040 bude 50 % růstu elektřiny pocházet z uhlí, jen menší část bude tvořit elektřina z plynu. I přesto asijské země souhlasily se snižování emisí. V rámci Pařížské dohody o snižování emisí 24 zemí potvrdilo úsilí upřednostňovat „čisté“ technologie“ spalování uhlí, a 11 z nich je z Asie.
Postupný přechod na nízkoemisní elektrárny bude v dalších desetiletích pro snižování emisí v Asii zásadní. Tyto technologie, které dosahují vysoké účinnosti spalování a mají velmi nízké emise, jsou technologicky ověřené a komerčně dostupné. Snižují emise oxidu uhličitého až o 35 %. Jejich podporou se umožní, aby elektrická energie byla v této části světa snadno dostupná, a současně se budou plnit cíle v ochraně klimatu.