Doba čtení:1 m, 38 s
Ministerstvo kultury (MK) se nebude zabývat možnou památkovou ochranou obřího rypadla v mosteckém dole Československé armády (ČSA). Podnět k tomu dostalo počátkem roku od akademiků z Českého vysokého učení technického (ČVUT).
Ministerstvo kultury po zvážení všech zjištěných skutečností řízení o prohlášení korečkového rypadla v mosteckém dole ČSA za kulturní památku nezahájilo, sdělila ČTK Iva Awwadová z tiskového odboru MK.
Těžební lokalitu s lomem ČSA spravuje společnost Severní energetická z energetické skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Vlastník lomu dříve uváděl, že chce rypadlo rozebrat a místo, kde stojí, zaplnit vodou. Naplánovat a schválit celkovou koncepci řešení budoucího využití tak rozsáhlého území, jako je lom ČSA, trvá podle Sev.en Energy několik let.
V ČR je více než 2500 technických objektů a zařízení chráněno jako nemovitá či movitá kulturní památka nebo jako součást památkové rezervace či zóny. Stroje a technické objekty obdobného charakteru, jako je rypadlo, bývají většinou v péči a správě odborných sbírkotvorných institucí, jako je například Národní technické muzeum v Praze, v péči sběratelů, spolků a soukromých muzeí a fondů.
Mezi technické a průmyslové památky patří doklady vědy, výroby a techniky, tedy objekty a zařízení souvisejících s těžbou, výrobou, dopravou a skladováním. Některé z nich jsou prohlášené i národními kulturními památkami, patří k nim třeba Karlův most v Praze, česká část Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec, Kamenný most v Písku, Důl Michal v Ostravě, Papírna ve Velkých Losinách, Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, Rožmberská rybniční soustava v Třeboni nebo Horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce.
„Ministerstvo kultury v žádném případě nezpochybňuje unikátnost, symbolickou a technickou hodnotu dotčeného velkorypadla, nicméně reálné možnosti smysluplného využívání takového technického objektu jsou do budoucna značně omezené,“ uvedl již dříve úřad.