S daní z neočekávaného zisku vláda počká na EU

U zdanění neočekávaných zisků energetických firem a rafinerií kabinet podle ministra financí Zbyňka Stanjury počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. Foto: wikipedia.org

Po pondělním stanovení maximálních cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, živnostníky a další maloodběratele vláda schválila i podporu pro velké firmy. O nastavení daně z neočekávaných zisků, která má dolehnout na velké energetické a petrolejářské podniky i banky, vláda nerozhodla. Čeká na výsledky jednání na evropské úrovni.

Velkoodběratelé elektřiny a plynu si budou moci rozdělit 30 miliard korun, peníze mohou čerpat od listopadu, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Výzva k dotačnímu programu pro velkoodběratele elektřiny a plynu by měla být připravena k 1. listopadu, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Jeho úřad později uvedl, že výzva bude vypsána do konce letošního roku. Podle ministra se počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků. Stanovení maximálních cen energií pro firmy neumožňuje evropská legislativa, dodal ministr.

Chtějí ekologové nízké ceny energií?

U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun, řekl Síkela. Podpora se podle něj bude týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, zemědělství i lesnictví. Ministr také slíbil na základě představeného návrhu evropského nařízení připravit program podpory pro malé a střední podniky bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Nárok budou mít jako velkoodběratelé na kompenzace až do 80 procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let, uvedl. Díky tomuto evropskému nařízení by se k firmám podle Fialy mělo dostat dalších 30 miliard korun.

U zdanění neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, navrhne česká vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vlastní postup v případě bank, nebude se ale týkat všech z nich. U energetických firem a rafinerií kabinet počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. „Vzhledem k tomu, že v těchto hodinách ještě pokračují intenzivní jednání na evropské úrovni o povinných parametrech windfall tax, tak jsme odložili to jednání tak, abychom to nemuseli v řádu týdnů opravovat či předělávat,“ řekl ministr.

Teplárnám začíná topná sezona

Evropská komise navrhuje omezení příjmů výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů tak, že státy by měly možnost zdanit až 100 procent zisků nad hranicí 180 eur (asi 4400 Kč) za megawatthodinu (MWh). Národní daň z neočekávaných zisků by unijní země mohly uvalit na zisky z již prodané energie.

Po pondělním schválení maximálních cen elektřiny a plynu pro domácnosti a živnostníky vláda čelila kritice, že opatření netlačí na úspory energií. Síkela řekl, že jako motivace k úsporám by mohl do budoucna fungovat úsporný tarif. Ten zůstane do konce letošního roku v původní schválené podobě, domácnostem tak ušetří v průměru 4000 korun. „Úsporný tarif by mohl být velmi vhodným nástrojem, který by v případě nějaké úspory nad určitou hranici mohl vlastně formou nějaké vratky motivovat domácnosti k těm úsporám nejen na dobrovolné bázi, ale aby za to byly i finančně odměněny,“ řekl ministr.

Úsporný tarif by měl být příští rok adresnější a pomoc by měla cílit víc na potřebné, uvedli dřív zástupci vlády. Kvůli úhradě energií a podpoře od státu vytvořilo ministerstvo průmyslu svou definici zranitelného zákazníka, teď ji posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, oznámil Síkela. Podle dřívějších vyjádření vládních politiků měl mít zranitelný zákazník nárok na energie za nižší cenu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) médiím před nedávnem řekl, že zranitelný zákazník by měl na podporu mít nárok automaticky.