Doba čtení:1 m, 40 s
Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po jednání s nizozemským premiérem Markem Ruttem hájil německý fond ke stabilizaci cen energií, zejména pak plynu. Německo chce na zmírnění energetické krize a na pomoc domácnostem a firmám vynaložit až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč), což by podle kritiků mohlo znevýhodnit ostatní země Evropské unie.
„Možná si toho ne každý všimnul, ale opatření, která nyní spouštíme, jsou pro podporu v letech 2022, 2023 a 2024. Nemluvíme tady jen o krátkém období letošního roku,“ řekl Scholz. Poznamenal, že některé země již k regulaci cen plynu učinily podobné kroky jako Německo. Uvedl, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.
Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.
Sinn: Žasnu, jak snadno se Němci nechali svést
Scholz dodal, že fond bude použit i k regulaci cen elektrické energie, kdy nebude odčerpání mimořádných zisků energetických firem stačit. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
Rutte v komentáři řekl, že Německo má veškeré právo činit národní opatření a že Evropa podniká i společné kroky. Jako příklad evropské spolupráce a solidarity zmínil nedávné zprovoznění terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském přístavu Eemshaven. „Díky terminálu je nyní možné pokrýt část potřeby Česka. Část jde také do Německa,“ dodal.