Senát chce dopadové studie klimatických opatření

Senát konstatoval, že přijímat tak ctižádostivý cíl, jako je Green Deal v situaci, kdy není znám způsob náhrady dosavadních zdrojů energie, je nezodpovědné. Zdroj: www.senat.cz

Senát má výhrady vůči návrhům novelizovaných evropských směrnic o energetické účinnosti a o podpoře energie z obnovitelných zdrojů. Evropská komise předložila tyto návrhy jakou součást balíčku FIt For 55, který má pomoci snížit emise skleníkových plynů. Chybí ale dopadové studie.

Senát se usnesl na tom, že komise v případě směrnice o energetické účinnosti nepředložila studie dopadů na členské státy a v důsledku toho neprokázala, že navrhované cíle jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů.

Čtěte také:
Drahé energie ohrožují statisíce seniorů
Přinesly volby energetické prozření?

Komise chce do roku 2030 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů až na 40 procent, protože současný cíl 32 procent podle ní není dostačující. V důvodové zprávě ke směrnici například uvádí, že cíl 40 procent nemá žádné nevýhody, a je tak upřednostňovanou a účinnou možností.

Senát chce po Evropské komisi, aby vypracovala dopadovou studii, kde popíše konkrétní realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčíslí dopady plánovaných změn, především pak náklady a přínosy pro ČR. V přijatém usnesení Senát uznává, že Česko bude muset pro naplnění klimatických ambici postupně navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu. Zastává ale názor, že s ohledem na geografickou polohu ČR bude role OZE pouze omezená, a proto se ČR bude muset spoléhat především na jadernou energii. Proto Senát považuje za důležité, aby jaderná energie byla v rámci EU označena za udržitelný zdroj.

Senát současně jako u některých dalších návrhů souvisejících s balíčkem Fit for 55 konstatoval, že přijímat tak ctižádostivý cíl, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) v situaci, kdy není znám způsob náhrady dosavadních zdrojů energie, je nezodpovědné.

Unesení se týká i předložené revize evropské směrnice o energické účinnosti. U ní senátoři nesouhlasí například s navýšením záměrů energetických úspor od roku 2024 a domnívají se, že navržené povinné roční úspory 1,5 procenta nejsou nezbytně nutné pro dosažení cílů a pro řadu členských států budou těžko dosažitelné.

Revidovaná směrnice ukládá členským státům, aby ročně renovovaly alespoň tři procenta podlahové plochy budov ve vlastnictví veřejných subjektů s cílem transformovat tyto budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Revize této směrnice ale ruší výjimku například pro historické budovy nebo kostely.