Doba čtení:2 m, 35 s
Senát chce širší ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků na trhu s energiemi. Novelu energetického zákona, která má přísnější pravidla přinést, proto vrátil Sněmovně s pozměňovacím návrhem.
Předloha zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií a zprostředkovatelskou činnost v energetice jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ve sněmovní verzi novely nemusí mít zprostředkovatelskou licenci ty společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé. Senátem schválený návrh naopak zavádí povinnost mít licenci i pro ně.
Čtěte také:
Proč je kolem plakátové kampaně proti Zeleným v Německu takový rozruch?
Němci směřují k energetické závislosti
S tímto návrhem přišel předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a podpořil ho i senátní hospodářský výbor. Sněmovna o vrácené novele namířené proti takzvaným energošmejdům rozhodne na své zářijové schůzi, která je zatím poslední řádnou schůzí před říjnovými volbami. Z vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) vyplynulo, že novelu v senátní verzi ve Sněmovně podpoří.
Vystrčil svůj návrh minulý týden před senátory zdůvodnil mimo jiné tím, aby se všem subjektům na trhu měřilo stejně a všichni zprostředkovatelé byli pod dozorem regulátora. Podle předsedy Senátu se nyní největší problém ohledně takzvaných energošmejdů týká právě skupiny obcí, které si objednaly energie prostřednictvím zprostředkovatele, a tento zprostředkovatel byl právě dceřinou společností dodavatelské firmy. Tento zprostředkovatel vybral za dodavatele právě svoji mateřskou firmu. Skupině obcí nyní podle Vystrčila hrozí kromě zastavení dodávek energie také ztráty odhadované na 100 až 250 milionů korun.
Dodavatelé energií budou muset spotřebitelům nebo živnostníkům prokazatelně doručovat informaci o tom, že se mění ceny. Nebude už stačit, aby změnu zveřejnili na internetu. Návrh Senátu počítá také s tím, že například malí podnikatelé, živnostníci nebo obce, které pronajímají obecní byty, mohli smlouvy vypovídat okamžitě bez prodlevy. Půjde třeba o situaci, kdy se někdo odstěhuje z obecního bytu. Senátní podoba novely také podle Vystrčila umožní i to, že například osoba blízká bude moci ve své rodině pomoci nasmlouvat dodávku energií, ale nesmí to být podnikatelská činnost.
Mělo by být také možné zprostředkovatelskou smlouvu vypovědět bez postihů nebo finančních úplat, pokud nepůjde o náhrady spojené s vypovězením smlouvy. Zákazník bude mít také právo vědět, kdy přesně mu končí závazek ze smlouvy, a dodavatel bude mít povinnost mu to sdělit.
Senátoři naopak nepřijali jiné pozměňovací návrhy. Neuspěli například Jiří Vosecký a Marek Hilšer (oba z klubu Starostů a nezávislých), kteří chtěli řešit problém s plněním propan-butanových lahví. Vosecký navrhoval zrušit v zákoně zákaz plnění lahví bez souhlasu jejich vlastníka, Hilšer chtěl tento zákaz omezit jen na lahve s náplní nad dva kilogramy. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL a nezávislí) neuspěla s návrhem, aby náklady na přeložky rozvodů elektřiny z konzolí na domech hradili provozovatelé rozvodných sítí.
Havlíček řekl, že pokud projdou ty návrhy, k nimž bude mít kladné stanovisko, což byly především Vystrčilovy zpřísňující návrhy, pak ve Sněmovně udělá vše pro to, aby tuto verzi schválila. Pokud by prošly i jiné návrh, s nimiž souhlasit nebude, pak, jak řekl, toto zaručit nemůže.