Doba čtení:2 m, 13 s
Evropské země podporující jadernou energetiku zdůraznily, že tato forma energie má zásadní význam pro přechod Evropy na nízkouhlíkové hospodářství. V Evropské unii v této otázce panuje neshoda. Ta se letos prohloubila v diskusi, zda by se jaderná energie měla započítávat do cílů při plnění klimatických cílů do roku 2050. Evropa má přibližně 100 gigawattů (GW) instalované jaderné kapacity, která vyrábí zhruba čtvrtinu elektřiny v EU.
Napětí se v poslední době rozhořelo také mezi Francií, Španělskem a Německem ohledně toho, zda by plánované projekty energetické infrastruktury měly podporovat jadernou energii. Německo, největší ekonomika a zároveň největší spotřebitel energie v Evropě, minulý měsíc odstavilo své poslední jaderné reaktory.
Pařížského zasedání se zúčastnila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová, zástupci 14 unijních zemí, Itálie jako pozorovatel a Británie jako host. Česko zastupoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Zástupci šestnácti zemí vyzvali Brusel, aby jadernou energetiku více podporoval prostřednictvím svých energetických politik. Brusel dříve opakovaně uvedl, že pobídky EU pro zelený průmysl dostanou pouze některé pokročilé jaderné technologie.
„Jaderná energie je velkým přínosem jak pro bezpečnost dodávek, tak pro závazky v oblasti klimatu,“ uvedla v úvodním projevu francouzská ministryně energetiky Agnès Pannierová-Runacheová, která zasedání svolala. Francie získává více než dvě třetiny své energie z jádra.
Síkela čeká žaloby proti státní podpoře výstavby Dukovan
Eurokomisařka Simsonová na zasedání uvedla, že z rozpočtu EU nelze na výrobu elektřiny z jádra přispívat, ale plánované reformy uspořádání trhu s elektřinou by teoreticky mohly tomuto odvětví pomoci snadněji získat financování zvenčí.
Evropská komise podle ní počátkem roku 2024 dodá studii evropské jaderné infrastruktury. Účastníky summitu požádala, aby předložili investiční plány s podrobným popisem svých potřeb v oblasti nové produkce elektřiny z jádra, včetně požadavků na pracovní místa.
V prohlášení, které podepsali účastníci zasedání, se odhaduje, že pokud bude do roku 2050 spuštěno podle plánu dalších 50 GW nových jaderných projektů, vznikne přes 450.000 pracovních míst a evropský hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 92 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Při započtení dovozu fosilních paliv, který by pak nebyl nutný, by se zvýšil obchodní přebytek EU o 33 miliard eur.
Síkela podle agentury Reuters uvedl, že velké množství bezemisní elektřiny určené pro pokrytí základního výkonu, které může jaderná energie poskytnout, je cenově dostupným způsobem, jak dosáhnout dekarbonizace a zároveň zajistit dostatek energie pro průmysl. „Jde také o cenu a dostupnost energie pro evropské domácnosti, což je nesmírně důležité pro společenskou smlouvu a konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ řekl český ministr průmyslu a obchodu.