Shell v Británii uniká mimořádné dani

Shell za prvních devět měsíců letošního roku v celém světě vytvořil zisk přes 30 miliard dolarů (více než 742 miliard Kč). Díky investicím, nákladům na rekultivaci po těžbě a dalším faktorům, které snižují daňový základ, firma za toto období neodvedla britskému daňovému úřadu vůbec nic.

Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times (FT) Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit.

Shell za prvních devět měsíců letošního roku v celém světě vytvořil zisk přes 30 miliard dolarů (více než 742 miliard Kč). Díky investicím, nákladům na rekultivaci po těžbě a dalším faktorům, které snižují daňový základ, firma za toto období neodvedla britskému daňovému úřadu vůbec nic.

Naproti tomu společnost BP, což je další ropný gigant z britských ostrovů, letos v Británii na daních zaplatí kolem 2,5 miliardy dolarů (61,8 miliardy Kč). Z toho na daň z mimořádných zisků připadá částka zhruba 800 milionů USD (19,8 miliardy Kč).

Ropným a plynárenským firmám v posledních měsících nahrává silný růst cen těchto energetických komodit na světových trzích. Severomořská ropa Brent se koncem loňského roku prodávala zhruba za 70 dolarů, letos v březnu ale už barel stál více než 120 dolarů. Nyní se cena pohybuje kolem 95 dolarů za barel. Nárůst u ceny zemního plynu je procentuálně ještě výraznější. Ruku v ruce s prudkým růstem cen jde ale i růst životních nákladů, kvůli němuž vlády čelí tlaku daňových poplatníků.

Minčič: Výše mimořádné daně je absolutně nepřiměřená

Ceny energií se začaly zvyšovat po uvolnění koronavirových omezení, kdy se začala zvyšovat ekonomická aktivita. Další růst cen se dostavil po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Daň z mimořádných zisků, v angličtině označovanou jako windfall tax, v Británii letos v květnu zavedl tehdejší ministr financí Rishi Sunak, který je teď předsedou vlády. Ministerstvo financí uvedlo, že tato daň by měla do státní pokladny v letošním a příštím roce přinést 17 miliard liber (484 miliard Kč). Tyto peníze mají podle ministerstva pomoci zhruba osmi milionům lidí právě s financováním vysokých životních nákladů.

Sunak a nový ministr financí Jeremy Hunt jednají o zvýšení daně z mimořádných zisků z 25 na 30 procent. To znamená, že celková daň ze zisku by se vyšplhala na 70 procent, upozorňuje komentátor Sheppard. Politici také posuzují možnost, že by stát uplatňoval tuto daň až do roku 2028, zatímco nynější úprava počítá s dobou jen do roku 2025.

Ale zvýšit tuto daňovou sazbu a prodloužit její platnost izolovaně možná není ten nejefektivnější způsob, jak zajistit tolik potřebné peníze na posílení veřejných financí nebo na pomoc s placením účtů. Až v dubnu skončí vládní podpora domácností s účty za energie, pak typické rodiny ze střední třídy, kterým už se účty zdvojnásobily zhruba ze 100 liber (2850 Kč) na více než 200 liber (5690 Kč) za měsíc u běžné spotřeby, budou pravděpodobně platit skoro 400 liber (11.390 Kč) za měsíc,“ napsal Sheppard. Nárůst měsíčních plateb, který za poslední rok a půl zatížil rozpočty britských domácností, podle něj zhruba odpovídá tomu, jako kdyby si každá tato rodina pořídila nový vůz střední třídy a pak hradila platby spojené s jeho užíváním.