Doba čtení:2 m, 35 s
Polská vláda podala žalobu na Evropský parlament a Radu Evropské unie, v níž tvrdí, že tři klimatické politiky EU ohrožují energetickou bezpečnost a nechrání blaho občanů. Varšava žádá, aby nejvyšší soud EU tyto politiky zrušil. Česká vláda je naopak pasivní a nejedná v národním zájmu, napsal pro Seznam Medium tiskový mluvčí think tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.
„Zákaz prodeje nových automobilů s emisemi CO2 v EU od roku 2035 nadměrně zatěžuje nejchudší vrstvy společnosti a „vede k vážným negativním důsledkům pro evropský automobilový průmysl, sociálnímu vyloučení, vyloučení chudších osob z dopravy a zvýšení rozdílů mezi občany, pokud jde o životní úroveň“. Roční cíle pro emise skleníkových plynů stanovené EU pro Polsko ohrožují energetickou bezpečnost země. Poslední žaloba a výzva se týká již oznámené snahy Evropské komise snižovat objem emisních povolenek s cílem nadále zvyšovat jejich cenu a tím i tlak na rušení využívání uhlí a dalších vysoce emisních kapacit. Varšava tvrdí, že by to mohlo vést ke snížení počtu pracovních míst v hornictví, což by vedlo k „větší sociální nerovnosti mezi členskými státy a většímu sociálnímu vyloučení“,“ shrnul Smutný podstatu žaloby polské vlády.
Polsko tvrdí, že tyto politiky jsou v rozporu se smlouvami EU, neboť byly přijaty bez jednomyslné podpory Rady, v níž je zastoupeno 27 členských států EU, přestože mají významný dopad na energetickou bezpečnost zemí.
V Česku zuří boj o zdroje
Smutný upozornil, že polská vláda je ve své tvrdé kritice eurounijní dekarbonizační politiky důsledná. „V prosinci 2019 jako jediná z 27 zemí EU Polsko odmítlo odsouhlasit základ unijní dekarbonizační ideologie, tedy politiku Zelené dohody pro Evropu známou jako Green Deal. Varšava se také postavila proti realizaci této politiky v podobě legislativního balíčku Fit for 55, jehož součástí je také zákaz výroby a prodeje aut produkujících emise po roce 2035. Před dvěma lety vláda ve Varšavě vyzvala k revizi a zrušení systému spekulativních emisních povolenek, které mj. zcela zásadně zdražují elektřinu,“ napsal Smutný s tím, že by se k žalobě měly přidat i ostatní země, zejména ty, které zmíněné politiky ohrožují podobně jako Polsko. Česká republika k nim rozhodně patří, ale vláda Petra Fialy je pasivní.
„Mezitím vláda Polské republiky nejen v zahraniční, ale i domácí politice tvrdě hájí legitimní národní zájmy pro svých 40 milionů občanů. Na rozdíl od zcela pasivních vlád ČR si Poláci v Bruselu dojednali, že mohou používat uhlí, jejich klíčovou surovinu pro pokrytí 70% energetické potřeby státu, až do roku 2049. Důsledně prohlašují, že využívání uhlí zásadně omezí, až dobudují jaderné zdroje. Vedle toho vláda ve Varšavě nabídla polským uhelným firmám, že vykoupí jejich elektrárny, aby stabilita a dostupná cena dodávek energie pro Poláky zůstaly zachovány. Současně Polsko usilovně buduje nové solární a větrné elektrárny, na nichž ovšem nechce být klíčově závislé. Česko zřejmě drahé emisní povolenky už za tři roku donutí k zastavení produkce energie z uhlí, za které nebude náhrada ani dovozem elektřiny ze zahraničí,“ upozornil na zásadní rozdíl v přístupu obou zemí Smutný.