„Sokolí farma“ ČEZ hlásí trojčata i čtyřčata

Ledvická trojčata těsně po okroužkování ornitologem Václavem Beranem. Foto: Václav Beran – ALKA Wildlife

Rovná desetina ze stovky ornitology registrovaných sokolích párů v Čechách a na Moravě zahnízdila i letos na výškových industriálních stavbách Skupiny ČEZ. Konkrétně na severu Čech to bylo v lokalitě elektráren Prunéřov, Tušimice, Počerady a Ledvice, bývalé výtopny v Proboštově a Teplárny Trmice. Do světa se jen z těchto lokalit rozletělo 16 sokolích juniorů či juniorek. Další tři mláďata se pak vyklubala na svět v areálu společnosti Energotrans v Třeboradicích u Prahy. Celkem si tak „sokolí farma“ Skupiny ČEZ připsala dalších 19 sokolíků, čímž od roku 2011 dosáhla oficiálního čísla 114 „odchovaných“ kriticky ohrožených sokolů.

Neoficiálně může být ovšem mláďat daleko více. Ze začátku, když se naše spolupráce se Skupinou ČEZ teprve rozjížděla, jsme je jen počítali pomocí dalekohledů. Klidně se tedy mohlo stát, že nám nějaké mládě v sokolí budce uniklo, neboť bylo schoulené pod či za svými sourozenci. Jejich přesný počet zaznamenáváme až od doby, kdy nám Nadace ČEZ začala pravidelně přispívat na monitoring, tudíž jsme mohli jako první nakoupit fotopasti. Zcela přesné počty pak máme hlavně od doby, kdy jsem začal mláďata kroužkovat. Nebál bych se tedy říct, že celkový počet sokolů z elektrárenských lokalit, byl vyšší. Klidně bych to odhadl i na 120, možná ještě i o něco více mláďat,“ říká ornitolog Václav Beran, výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s., jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem.

Čtěte také:
Závislost na dodavateli plynu je horší než u jádra
Větrníky mají smysl na pětině území

Také letos probíhalo sledování sokolů stěhovavých v lokalitách Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice. Stejně jako vloni ovšem některé velmi slibné začátky zahnízdění skončily ve ztracenu. „Už podruhé se nezadařilo páru v Počeradech, který přesídlil z komína klasické elektrárny do budky na chladicí věži paroplynového cyklu. Proč tomu tak je, opravdu nevím. Také pár z Elektrárny Mělník byl letos neúspěšný a bohužel i oba jaderné. V případě Dukovan museli sokoli svádět boj o budku se samicí raroha velkého. Když konečně odletěla, samice sokola už vejce nesnesla. Pozitivní ovšem je, že se v budce stále zdržují, tak snad příští rok to vyjde. Temelínští měli sice klid a také se o zahnízdění usilovně snažili, ale bohužel tomuto páru stále chybí zkušenost jak na to,“ poodkryl sokolí intimní život Václav Beran.

This slideshow requires JavaScript.

Velikou radost mu ovšem udělal pár z komína bývalé výtopny ČEZ Teplárenské v Proboštově.  První zahnízdění v budce a hned tři mláďata! Po loňském neúspěchu si polepšil pár z Teplárny Trmice, který odchoval trojčata. „Rovněž vloni neúspěšné páry z Tušimic a Prunéřova se letos pochlapily. Prunéřovský měl čtyřčata a tušimický trojčata. Takovou stálicí alespoň s jedním mládětem, je pár z Elektrárny Ledvice, i on měl letos trojčata, tedy o jedno mládě více než vloni. V Třeboradicích se pak na svět vyklubala rovněž trojčata,“ dodává ornitolog s tím, že druhé budky ve sledovaných lokalitách většinou opět obsadily poštolky.

Stejně tak i sokolí budky v elektrárnách Dětmarovice a Poříčí. „Tam jsme zatím pohyb sokola stěhovavého ještě nezaznamenali. Na severu jim už ale začíná být těsno, takže možná se časem dostane nějaký pár i do východních Čech a možná i na sever Moravy. Ostatně jedno z počeradských mláďat   doletělo v minulosti až do Francie, tak proč by nemohlo některé, dejme tomu z Proboštova, zamířit k Dětmarovicím a cestou si najít nějaký sympatický protějšek, třeba z Polska,“ uzavírá s úsměvem ornitolog Beran.