Sokolovská uhelná bude propouštět

Sokolovská uhelná provozuje i uhelnou elektrárnu Tisová, která je dnes hlavně dodavatelem tepla pro celé Sokolovsko. Foto: ČEZ

Sokolovská uhelná a.s. (SUAS) začne s postupným útlumem a v příštích dvou letech by z ní měla odejít až tisícovka zaměstnanců. Důvodem je tlak na omezení těžby a zpracování uhlí a související ceny emisních povolenek.

Dnes firma zaměstnává asi 3000 lidí, dalších téměř 700 pracuje v dceřiných firmách. Informace potvrdil předseda dozorčí rady společnosti a hlavní majitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Kraj chce ve spolupráci s úřadem práce zajistit rekvalifikace nebo kontaktní místo pro zaměstnance, kteří u SUAS skončí.

SUAS by měla už příští rok propustit asi 700 lidí, v dalším asi 300. Část může najít práci v dceřiných firmách. Podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) SUAS spolupracuje s jejím náměstkem Petrem Kubisem (ANO) a jednají s úřadem práce.

Podle Štěpánka stát přes několikaleté varování, že tato situace brzy nastane, pro transformaci regionu neudělal téměř nic.

Čtěte také:
Kraj chce peníze z emisních povolenek
Sokolovská uhelná vyrobí elektřinu z dehtových kalů

Uhelný průmysl je v situaci, kdy se říká, uhlí musí pryč v Evropě. A dělá se všechno proto, aby uhlí nebylo. Ale co se bude dít v regionech, kde uhlí skončí?” upozornil Štěpánek. Dodal, že kdyby se část peněz za emisní povolenky vracela do regionů, odkud peníze za povolenky pocházejí, bylo by možné je použít na investiční pobídky a tvorbu pracovních míst.

Jen Sokolovská uhelná letos zaplatí na emisních povolenkách asi 1,4 miliardy do státního rozpočtu, příští rok to má být asi 1,5 miliardy korun. Ceny povolenek na trhu rostou.

Sokolovská uhelná nyní provozuje na Sokolovsku dvě elektrárny, uhelnou v Tisové a paroplynovou ve Vřesové. Elektrárna ve Vřesové zatím využívá unikátní technologii zplyňování uhlí. A ačkoli jde o jednu z nejekologičtějších forem energetického využití uhlí, jsou náklady na provoz kvůli emisním povolenkám vyšší než u uhelné elektrárny v Tisové. Paroplynová elektrárna tak zřejmě přejde na vytápění zemním plynem nebo kombinaci zdrojů. Stovky lidí, kteří ale zatím pracovali na zpracovatelské části, tím přijde o práci.

Sokolovská uhelná nyní vypouští okolo pěti milionů tun oxidu uhličitého, za dva roky to mají být jen tři miliony tun, a to právě díky tomu, že přejde částečně na zemí plyn, který má vyšší výhřevnost.

Při výrobě energie z plynu je podle Štěpánka na megawatthodinu energie potřeba třetina povolenek ve srovnání s tím, kolik jich je nutné uplatnit při výrobě z uhlí. „Pokud dochází k tomu, že cena povolenek leze nahoru, tak je to příklon k tomu, aby se vyráběla elektřina ze zemního plynu. My jsme za poslední dva roky investovali 1,25 miliardy do paroplynové elektrárny. Takže máme elektrárnu, která je schopná jet od nuly do 100 procent a v jakékoliv kombinaci na zemní nebo námi vyráběný energoplyn z uhlí,” popsal Štěpánek.

Jenže, jak upozornil Štěpánek, pokud bude fungovat elektrárna na zemní plyn, bude stačit na obsluhu pár desítek lidí namísto stovek, které se podílely na technologii zplyňování uhlí. „Je pro mě zvláštní situace, když Tisová, kterou jsme získali od ČEZ v nějakém stavu, jede na výjimky, zatímco Vřesová je hluboko pod limity, ale přesto kvůli povolenkám budeme odstavovat něco na Vřesové a ne na Tisové,” podotknul Štěpánek.

Sokolovská uhelná měla loni tržby za vlastní výrobky, služby a zboží v celkové výši 6,7 miliardy korun. Z toho 3,7 miliardy tvořily příjmy z prodeje energií. Z toho elektřina tvořila 3,4 miliardy korun. Za pevná paliva firma utržila 2,2 miliardy korun. Sokolovská uhelná loni skončila v zisku 374 milionu korun po zdanění.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna