Solární baroni se bojí nového zákona

Celkově je v Česku zhruba 30 tisíc obnovitelných zdrojů elektřiny (solárních, vodních a větrných elektráren či bioplynových stanic). Ročně na jejich podporu jde v součtu zhruba 47 miliard korun. Z veřejných peněz jde zhruba 27 miliard korun, zbytek platí spotřebitelé. Foto: pixabay.com

Vláda chystá novelu zákona o obnovitelných zdrojích, jíž se obávají zejména majitelé „solárů“ postavených před rokem 2010. Ministerstvo má totiž v plánu lidem s puncem „solárních baronů“ významně osekat dotace.

„Ano, připravili jsme novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Jednou z jejích částí je ověření a zajištění přiměřenosti poskytované podpory podle požadavků uvedených ve vydaných rozhodnutích Evropské komise,“ uvedla pro server HlídacíPes.org mluvčí Ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová.

Čtěte také:
Paukner: Větrníky ani soláry nás nezachrání
Uhlí musíme mít čím nahradit, shodli si Brabec s Toplánkem

Pokud stát, respektive Státní energetická inspekce, při kontrolách přijde na to, že kompenzace (de facto garantované příjmy) je nepřiměřeně vysoká, bude moct snížit výši podpory, zkrátit dobu jejího vyplácení a v některých případech bude moct i požadovat vrácení peněz z investiční dotace.

„V případě, kdy se doba návratnosti investice jeví být kratší než 15 let, sníží ERÚ odpovídajícím způsobem období dalších plateb,“ cituje HlídacíPes.org z návrhu novely. Podle toho, o jaký obnovitelný zdroj půjde, se má „míra výnosnosti investic“ pohybovat maximálně mezi 6,3 % až 10,6 %. Nejnižší procento se má týkat právě fotovoltaických elektráren.

Evropská unie totiž Česku vyčítá, že majitelé solárních elektráren dostávají v součtu za investiční a provozní dotace neúměrně mnoho peněz. To se týká zejména elektráren dokončených – často narychlo – před rokem 2010.

Český Nejvyšší kontrolní úřad už dříve ve své kontrolní zprávě napsal, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu. Zákon (a s ním i výše podpory) však počítala s návratností až 15 let.

„Některé staré FVE už se svým majitelům dokonce zaplatily. Vše, co nyní dostávají, jsou tedy v podstatě peníze, co jim rostou na poli. Elektřinu, kterou pak prodávají, jim vyrábí zadarmo slunce na panelech, které jsme jim zaplatili. Logické je, aby se investiční dotace platila do výše návratnosti investice a pak už ne. Tak to u nás ale není,“ řekl zdroj ze Státní energetické inspekce (spadající pod MPO), který se na HlídacíPes.org obrátil s informacemi o tom, že stát podle něj nedostatečně kontroluje to, zda dotace na obnovitelné zdroje vyplácí oprávněně. Podle něj také některé elektrárny vyrábějí „víc než je fyzikálně možné“ a za vykázanou fiktivní elektřinu inkasují neoprávněně platby.

„Výroky o snížení podpory pro fotovoltaické elektrárny považujeme v právním státě za alarmující. Kontroly ještě neproběhly a vláda tedy v tomto okamžiku nemůže vůbec předjímat, zda nějaká nepřiměřená podpora u obnovitelných zdrojů existuje. Vypadá to, že vláda má o výsledku kontrol předem jasno,“ obává se šéf Solární asociace Jan Krčmář.

Celkově je v Česku zhruba 30 tisíc obnovitelných zdrojů elektřiny (solárních, vodních a větrných elektráren či bioplynových stanic). Ročně na jejich podporu jde v součtu zhruba 47 miliard korun. Z veřejných peněz jde zhruba 27 miliard korun, zbytek platí spotřebitelé. Podpora obnovitelných zdrojů je položka, kterou ve svém vyúčtování plateb za elektřinu najde každý koncový zákazník.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje