Uhlí musíme mít čím nahradit, shodli si Brabec s Toplánkem

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je klíčové, abychom se nestali závislými na dovozu elektrické energie. Foto Facebook ANO

Uhelná komise představí v září scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využívání uhlí. O tom, který scénář se jeví jako optimální, diskutovali v pořadu Události komentáře České televize ministr životního prostředí Richard Brabec, bývalý premiér Mirek Topolánek a zástupce Greenpeace Jan Rovenský.

Ministr životního prostředí a jeden ze dvou předsedů uhelné komise Richard Brabec nechtěl předčasně spekulovat. „Doba uhelná pomalu končí, to je jednoznačné, o tom, kdy to bude, jestli to bude v roce 2035, 40, 45, o tom by měli právě rozhodnout ty scénáře, protože jednoznačně říkáme, když se řekne A, musí se říct i B. Každá ta varianta bude spojena s nějakými zásadními dopady na regiony, na cenu energií, hlavně na soběstačnost České republiky energetickou, my se nechceme dostat do pozice, že budeme, řekněme, závislí na dovozu elektrické energie, v řadě případů se navíc jedná o teplárny, na kterých jsou závislé skutečně miliony lidí,“ vysvětlil Brabec.

Čtěte také:
Uhelná komise připraví 3 cesty útlumu
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Aby se mohl uskutečnit tzv. rychlý útlum, museli bychom podle Brabce mít jednoznačnou náhradu, abychom se nedostali do situace, že budeme deficitní. „Když se dneska podíváte na ty předběžné bilance, které existují, tak kdybychom se dneska nakrásně  rozhodli, že zavřeme hnědouhelné bloky v roce 2030 třeba, tak jenom z toho, co tam dneska na uhelné komisi padlo v těch prvních analýzách, tak bychom zhruba třetinu spotřeby elektrické energie neměli krytu, to znamená, že tam musí být jasná náhrada, nesmíme zůstat závislí na dovozu, navíc možná v té Evropě v tu chvíli v roce 2030, 35 to s  možností dovozu elektrické energie nebude nějak obzvlášť veselé. To znamená, je to o bezpečnosti, ale samozřejmě je to o nějakém energetickém mixu, v roce 2030 velmi pravděpodobně, samozřejmě až jistě, nebudou k dispozici náhrady typu nového jaderného bloku,“ uvedl Brabec.

S tímto přístupem souhlasí i bývalý premiér Topolánek. Zároveň upozornil, že k útlumu těžby a spalování dochází přirozeně již nyní. „Vždycky musíme vědět, když odstavíme nějaký zdroj, v tomto případě uhelný, čím ho nahradíme, kdy ho nahradíme a kolik to bude stát. Každá vláda a moji nevyjímaje, když neumí hnout s nějakým problémem nebo chce kolem toho vytvořit mlhu, tak vytvoří komisi. Není to o těch scénářích. Je to o tom, jak postupně bude docházet ke konverzi uhelné nebo výroby elektřiny z uhlí. Jenom si představme, že po směrnici o průmyslových emisích bude v roce 2021 nebo 2022 odstaveno asi 2000 MW. K té konverzi dochází zcela přirozeně a bude k ní docházet nadále. Jediný lom, kterého se týká předmětný rok klimatické neutrality 2050, je lom Vršany, o těch ostatních vůbec nemůže být řeč, protože jejich uzavření bude dáno za prvé dobou vyuhlení, nebo tím termínem vyuhlení, a za druhé rychlosti té konverze, ke které dochází, a ani dneska ti, co vyrábějí z uhlí, se té konverzi nebrání,“ řekl Topolánek s tím, že určení scénáře je pro něj jen umělým krokem. Nejdůležitější podle Topolánka je, abychom si vyjednali co nejpružnější prostor od Evropské unie a k útlumu uhlí mohlo docházet postupně dle situace a potřeby.

Zástupce hnutí Greenpeace v uhelné komisi Jan Rovenský naopak dle očekávání preferuje nejrychlejší cestu k útlumu. „Já bych řekl, že ta nejambicióznější je realistická. Česká republika v posledních 10 letech průměrně vyvážela víc elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti. Jsme sedmý největší vývozce elektřiny na světě. A když vezmeme výrobu uhelných elektráren, tak kdybychom zítra třetinu z nich zavřeli, tak se nestane nic strašnějšího, než že budeme vyvážet nulu. Nenastane žádný deficit. Takže tu třetinu můžeme zavřít klidně hned nebo v roce 25,“ uvedl Rovenský.

Zbývající dvě třetiny podle Rovenského skutečně potřebujeme a musíme něčím nahradit. Rovenský se odkázal na zprávu první Pačesovy komise, podle níž je prý možné uhlí v České republice do roku 2030 nahradit obnovitelnými zdroji.

S tímto tvrzením však nesouhlasil Richard Brabec ani Mirek Topolánek. Podle Brabce jde jen o teoretické scénáře, které v praxi nejsou realizovatelné. „My jsme přesvědčení, že to možné není.

Vždycky mě pobaví, když nás někdo srovnává s Dánskem nebo s Německem a trošku pozapomíná, že samozřejmě my tady nemáme to moře, nemůžeme dělat offshorové vrtule nebo windparky, které tam jsou. To znamená, není to realistické, nehledě na to, že v českých podmínkách vždycky všichni říkají, že prostě ano, my podporujeme třeba obnovitelné zdroje z větrníků, ale nedej bože, aby mi to stálo za barákem, nebo jsem na to koukal z okna,“ vysvětlil Brabec, který připomněl, že vláda schválila klimaticko-energetický plán, který počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na 22 % do roku 2030.

Topolánek: Podpora obnovitelných zdrojů bude stát bilion korun. Já mám rád obnovitelné zdroje, ale obnovitelné zdroje bez dotací

Vyšší procento zatím podle Brabce není možné například z ekonomických důvodů. „Každé procento nás stojí 30 miliard korun. To není úplně málo peněz, já si myslím, že to je docela hodně peněz, a znovu říkám, my na ty obnovitelné zdroje, jenom ty soláry platíme zhruba 27 miliard ročně ze státního rozpočtu a dalších 20 miliard z peněz daňových poplatníků, respektive spotřebitelů elektrické energie za poplatek za obnovitelné zdroje. To je sekera, která se s námi bude táhnout ještě víc jak 10 let,“ připomněl Brabec.

Bývalý premiér Topolánek byl ve své reakci ještě mnohem ostřejší. „Podpora obnovitelných zdrojů bude stát bilion korun. Já mám rád obnovitelné zdroje, ale obnovitelné zdroje bez dotací, takže ten bilion korun bych já investoval do rezervního důchodového fondu, který by překlenul období po nějaké systémové důchodové reformě. Za druhé Pačesova komise je oblíbený vtípek, ta vznikla jenom proto, aby mně Zelení nesložili vládu kvůli studii, jak se jmenuje, EIA, studie vlivu stavby na životní prostředí, kterou jsme nechali dělat na Temelín, a byl to jediný důvod, stálo to 22 000 000 a byla to chyba, protože jsme to nakonec nepostavili,“ zdůraznil Topolánek, který se velmi tvrdě obul i do Německa, jež je zejména ekologickými aktivisty často dáváno za vzor boje se změnami klimatu. „Německo, ta země, která neplní závazné cíle roku 2020 a nebude za to nijak penalizována? Německo, které ví, že Energiewende je nerealizovatelná, že nebude schopno vybudovat přenosovou síť ze severu na jih, že vlastně dneska zadlužuje ty budoucí generace, odkládá ty cíle do roku 2030, 2050? Německo, které už dneska ví, že když zavře jádro a uhlí, tak neprojede rok?“

Topolánek současně upozornil na to, že v energetice nelze uplatňovat matematické výpočty vytržené z kontextu. „Ano, pan Rovenský má pravdu. Prostě matematicky my ten výkon z toho uhlí nepotřebujeme. Nebo nemusíme ho potřebovat v takové míře. Nicméně platí, že někdy v roce 2032, protože my Temelín ani Dukovany do té doby nepostavíme, máme obrovskou díru, výkonovou díru ve výrobě základní silové elektřiny. My potřebujeme konvenční zdroje, protože je absolutní nesmysl si myslet, že vítr, slunce a baterky nám udrží celou soustavu. Ty elektrárny jsou tady mimo jiné taky proto, aby udržely tvrdost té síťe, aby to vůbec mohlo fungovat. To znamená, je to technický nonsens,“ zdůraznil bývalý premiér, který zároveň varoval před tím, že přechod na bezuhlíkovou energetiku bude znamenat zdražení elektřiny.

„Je třeba těm lidem korektně říct, je to sice dobře, my tím budeme plnit cíle snižování CO2, ale bude dražší elektřina. Je to velká diskuse, nezávidím vládě ten úkol, řekl bych, že ta nejvhodnější doba už je za námi, ale my potřebujeme ten pátý blok Dukovan právě proto, abychom udrželi tu jadernou flotilu minimálně v té výši, v jaké je dnes. Takže já jsem pro, ale je třeba vědět, že to bude něco stát,“ upozornil Topolánek.

Ministr Brabec nakonec diskusi ukončil upozorněním, že prioritou je udržet si energetickou soběstačnost. „Nejdražší energie je ta, která není. Která není k dostání, není na trhu, a to je to, čeho se bojíme. Evropa dneska dělá nepredikovatelné kroky, nejenom Německo, a taky se opravdu může stát, že to nebude odkud dovézt a ta cena bude astronomická. Tomu se chceme vyhnout, to je odpovědnost vlády,“ zdůraznil ministr.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Běloruský gigant Belaz 75710