
Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s 11 procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě o loňském vývoji výroby energie v sedmadvacítce evropských zemí to uvedl výzkumný institut Ember. Problém ale je, že soláry vyrábějí v závislosti na počasí a denní době.
Zatímco v roce 2023 se v EU vyrábělo z obnovitelných zdrojů – větru, vody, slunce a biomasy – 44,8 procenta, loni to bylo již 47,3 procenta celkového mixu. Nejvíce se na nárůstu podepsalo rozšiřování solárních zdrojů, jejichž podíl vzrostl z 9,3 procenta na 11,1. Naopak podíl uhlí se snížil z 11,8 procenta přesně o dva procentní body. Kleslo i zastoupení plynových elektráren a celkový podíl fosilních paliv na výrobě energie se snížil z 32,2 procenta na 28,9. Nejvyužívanějším zdrojem energie zůstalo jádro, jehož podíl se zvýšil z 23 procent na 23,7.
„Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený,“ uvedl analytik institutu Chris Rosslowe. Zvláště u větrných elektráren se podle něho projevují potíže a jejich podíl na výrobě stagnuje.
EU se snaží podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů v rámci své klimatické politiky. Problém je v závislosti OZE na počasí. Ta způsobuje, že stále častěji je hlavně od jara do podzimu na trhu elektřiny příliš. To přináší tzv. záporné ceny a rovněž problémy v síti. Proto se objevují absurdní řešení, jakými jsou například tzv. mařiče energie. Naopak v zimě výroba solárů klesá často až téměř k nule. Musí tak být připraveny zdroje, které elektřinu vyrobí místo nich. To celý systém výrazně prodražuje.
Řada unijních zemí včetně Francie či Česka proto v posledních letech prosadila vstřícný přístup unie vůči jaderné energetice, která je nyní brána jako zdroj, jímž je možné nahrazovat uhelné či plynové elektrárny.