Doba čtení:1 m, 53 s
Spotřeba elektřiny v Česku od dubna do června, kdy země čelila koronavirové pandemii, proti průměru výrazně klesla. Ve srovnání s loňskem se kolem polední špičky pohybovala letošní průměrná spotřeba pod 8000 megawatthodinami, zatímco loni to bylo o 1000 více. Pokles zhruba o 1000 MWh, tedy asi o 12 procent byl patrný po celý den.
Kromě koronaviru způsobil pokles i chladnější červen, protože nebylo potřeba tolik elektřiny na provoz klimatizace, uvedla v tiskové zprávě společnost Amper Meteo, která poskytuje meteorologické služby a služby související s energetikou. Loňský červen byl mimořádně horký.
Čtěte také:
Energetika dostává největší šok za 70 let
Drahé povolenky vykompenzuje nižší spotřeba
„Celkově se za první pololetí snížila meziročně spotřeba elektřiny jen o pět procent, ale za duben až červen to bylo zhruba 12 procent. Největší pokles byl v dubnu a květnu,“ popsal situaci statistik společnosti Kamil Rajdl. V těchto měsících totiž platila nejtvrdší omezení proti šíření covidu-19 a ekonomický život byl výrazně zpomalený.
Vývoj ve spotřebě elektřiny bude v nejbližších měsících a letech podle šéfa skupiny Amper Jana Palaščáka kopírovat propad a posléze očekávaný růst českého hospodářství. „Spotřeba se na hodnoty z roku 2018 vrátí podle našich předpokladů až někdy v roce 2023,“ uvedl Palaščák.
Zatímco spotřebu ovlivnil primárně koronavirus, výrobu z obnovitelných zdrojů letos výrazně zasáhlo počasí. Kvůli suché a teplé zimě s nedostatkem sněhu a následně vodě v řekách klesla výroba elektřiny ve vodních elektrárnách o 38 procent. V zimě to bylo o 15 procent. Naopak deštivý červen, v němž spadlo na některých místech i přes 200 milimetrů srážek, způsobil meziročně skokové zvýšení výroby elektřiny ve vodních elektrárnách o polovinu.
Energie z větrných a solárních elektráren se vyrobilo v prvním pololetí zhruba stejně v meziročním srovnání. Zamračenější červen však například způsobil meziroční pokles výroby v solárních elektrárnách o 29 procent, naopak větrný únor způsobil zvýšení výroby z větrných elektráren o 80 procent. „Přes republiku přešlo několik vichřic a orkánů, což občas způsobilo krátkodobé odstávky, ale celkově díky tomu byla výroba enormní. Teplejší zima také výrazně omezila ztráty způsobené námrazou,“ uvedl meteorolog Milan Šálek.