Spotřeba elektřiny loni v Česku meziročně stagnovala na 73,9 terawatthodiny (TWh), plynu stoupla o 4,7 procenta na 8,56 miliardy metrů krychlových. Výroba elektřiny klesla o jednu TWh na 87 TWh. Klesl také čistý export elektřiny z ČR, tj. přebytek vývozu nad dovozem elektřiny, meziročně o 5,8 procenta. Vyplývá to z předběžných dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
„I když data zatím nejsou finální, ze statistik můžeme vyčíst alespoň předběžné výsledky za celý rok 2019. Podle aktuálně dostupných údajů celoroční výroba elektřiny klesla přibližně o 1,2 procenta a její celková spotřeba stagnovala. Rostla ale spotřeba domácností, a to o 1,4 procenta,“ uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Čtěte také:
Proč plynaři platí reklamy na solární energii?
Boj s klimatem odkrývá absurdity i miliardový byznys
Na rostoucí spotřebu zemního plynu má podle něj v posledních letech kromě teploty stále větší vliv cena elektřiny, která vede k většímu využití paroplynových elektráren. „I přes vyšší venkovní teploty v průběhu zimy tak celoroční spotřeba zemního plynu roste,“ dodal Trávníček.
K výsledkům za samotné čtvrté čtvrtletí úřad uvedl, že po dvou předchozích čtvrtletích, kdy spotřeba elektřiny v Česku meziročně rostla, zamířila ve čtvrtém čtvrtletí opačným směrem. Naměřená spotřeba 19,4 TWh představuje v meziročním porovnání pokles o 1,7 procenta. Nejvyšší propad byl zaznamenaný Moravskoslezském kraji (- 4,5 procenta), nejvyšší růst byl patrný ve Středočeském kraji (+ 1,6 procenta), podotkl ERÚ.
Výroba elektřiny v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhla 23,7 TWh, což je meziroční propad o 1,3 procenta. „Největším dílem přispěly k poklesu parní elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla o 9,9 procenta. Výrazně více energie naopak vyráběly paroplynové elektrárny (+ 23 procent), znatelně si polepšily také malé a velké vodní elektrárny (+ 32 procent) či větrné elektrárny (+ 4,5 procenta),“ sdělil energetický úřad.
Spotřeba zemního plynu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 2,65 miliardy metrů krychlových, proti stejnému období předcházejícího roku klesla o 0,1 procenta. Značný vliv měly vysoké venkovní teploty, jejichž průměr se v posledním čtvrtletí pohyboval na 5,8 stupně Celsia, tedy o 2,4 stupně Celsia nad dlouhodobým teplotním normálem. Pokud bychom vliv teploty odečetli, přepočtená spotřeba na teplotní podmínky dlouhodobého normálu by činila 2,88 miliardy metrů krychlových, což by odpovídalo meziročnímu nárůstu čtvrtletní spotřeby o 1,3 procenta.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech