Proč plynaři platí reklamy na solární energii?

: Američan Michael Shellenberger, dostal v roce 2008 cenu časopisu Time „Environmentální hrdina”. Energetika postavená na obnovitelných zdrojích podle něj není řešením problému. Ilustrační foto: wikipedia.org

Když Francie začala jádro doplňovat stále větším a větším podílem obnovitelných zdrojů, zhoršila se její uhlíková bilance. Zdánlivý paradox má jednoduché vysvětlení. Může za to vyšší spotřeba plynu v záložních elektrárnách.

Michael Shellenberger je bývalý lídr amerických spolků prosazujících obnovitelné zdroje. Věnoval se téhle oblasti dlouho a s nasazením. V roce 2008 za to dokonce dostal cenu časopisu Time, zvanou „Environmentální hrdina“. Pak ovšem začal přicházet na zásadní problémy OZE. V obsáhlém článku tuto svoji cestu popisuje na portálu Quilette (zde).

Čtěte také:
Nová rakouská vláda zavaří české elektřině
Energetická soběstačnost je český trumf

Shellenberger dlouho věřil tomu, že když bude na OZE dostatek peněz, podaří se technologicky vyřešit problémy, se kterými se setkával. To bylo v době, kdy díky americkému prezidentovi Baracku Obamovi investovaly USA do obnovitelných zdrojů 150 miliard dolarů.

Mezitím byl ale svědkem toho, jak kvůli instalaci fotovoltaické elektrárny v kalifornské poušti umírají pouštní želvy, jež nesnesou násilné přestěhování. Uvědomil si také, že nesedí bagatelizování zabíjení ptáků lopatkami větrných elektráren. Argument zastánců větrníků zněl, že domácí kočky v USA zabijí ročně miliardu malých ptáků, takže nějaké miliony ptáků, které zabijí lopatky větrných elektráren, jsou proti tomu jen zlomkem. Jenže zatímco domácí kočky loví vrabčáky a kosy, větrné elektrárny zabíjejí sovy, orly, jestřáby, kondory.

Zjistil také, že není možné všechny přehrady v kalifornských horách předělat na přečerpávací, do kterých se bude čerpat voda v době špičkové výroby. A v době jejího poklesu nastoupí výroba elektřiny v turbínách těchto přehrad. Jenže proto, že se v Kalifornii objevila nutnost začít s vodou hospodařit, není praktické soustředit se na energetické využívání vody, když ji je také potřeba pro závlahu i přímou konzumaci. Zkrátka, vize přehradních „baterií“ padla. A jak Shellenberger konstatuje, není zatím k mání nic, co by mohlo potřebu akumulace elektřiny vyřešit.

Když tehdejší průkopník OZE přijel do Evropy, dostala jeho víra, jak přiznává, zásadní trhliny. Na jedné straně Německo se svojí Energiewende, investicemi za stovky miliard dolarů, a v nejlepším případě stagnující produkcí CO2 a 50 procentním nárůstem cen elektřiny. Proti tomu sousední Francie, kde stojí elektřina zhruba polovinu a na jednotku energie je pouze desetinová produkce CO2. Protože její energetika stojí na jádru. Obdobnou situaci zná přitom i z Kalifornie. Ač náklady na solární panely v posledních letech klesly přibližně o 75 procent, cena elektřiny v Kalifornii, která OZE mohutně prosazuje, vzrostla pětkrát více, než v ostatních státech USA.

Politická aliance plynu a OZE

Autor uvádí, že Francie pod tlakem Německa za poslední desetiletí investovala do obnovitelných zdrojů 33 miliard dolarů. Za to země dosáhla vyšší produkce CO2 i růstu cen elektřiny. Emise se jí zvedly proto, že na regulaci sítě, nezbytnou kvůli podílu OZE, používá plynové elektrárny. Podle něj je dokonce tohle důvodem, proč do různých forem propagace solární a větrné energie investují plynařské firmy (jmenuje norský Statoil, Shell Natural Gas a Total). Vycházejí z toho, že čím více OZE v síti, tím větší šance pro plynové elektrárny. Dokonce přímo mluví o tom, že výrobci a těžaři plynu a ropy spolu, kvůli tomu, uzavřeli politickou alianci.

Michael Shellenberger upozorňuje ve svém textu na to, že ze všech studií vychází jako nejbezpečnější jaderná energie. Ta navíc vzniká na relativně malém prostoru, což znamená nízkou spotřebu surovin ke stavbě. Naopak solární parky i ve slunné Kalifornii potřebují zabrat 450 krát více prostoru, aby vyrobily tolik elektřiny, jako jaderná elektrárna. A spotřebují k 17 krát více materiálu jako je cement (vysoká produkce CO2 při výrobě), beton, ocel (pálení koksu v hutích) a skla. A vytvoří 200 krát více odpadu. Ekologická likvidace panelů, která přichází po 20 – 25 letech služby, navíc není ani zdánlivě vyřešena.

Mohlo by vás zajímat:
Nové elektrické náklaďáky pro důl Conuma Coal
Autonomní náklaďák nemá ani kabinu
Služební auto obra Koloděje