Doba čtení:2 m, 28 s

Tlak klimatických alarmistů vede zejména v Evropě k politickým rozhodnutím, která způsobí revoluci nejen v energetice, ale i životním stylu obyvatel. Stále častěji se však ukazuje, že mnohá z nich jsou nepromyšlená, nebo naopak motivovaná vidinou miliardových zisků některých zájmových skupin.

Klimatičtí aktivisté z polské organizace Fota4Climate protestují proti tomu, aby Německo odpojilo ze sítě své jaderné elektrárny. Poukazují přitom na fakt, že německá Energiewende poškodí právě Polsko. Podle aktivistů je nereálné odpojit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny a začít s útlumem uhelných zdrojů bez toho, aby Německo nemuselo dovážet více energie z okolních zemí. V případě Polska to pak znamená spoléhání na spalování uhlí. Zvýšený export elektřiny do Německa povede podle aktivistů k růstu emisí v Polsku a poškodí to místní obyvatelstvo.

Čtěte také:
Proč plynaři platí reklamy na solární energii?
Energetická soběstačnost je český trumf

Podobný scénář se už odehrává na jihozápadě Německa, konkrétně ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, kde poslední den roku 2019 odpojili druhý blok jaderné elektrárny Philippsburg. Místní zelení politici konec jádra v zemi mohutně oslavili. Německo ale bude muset dovážet elektřinu z Francie, jež ze 70 procent vyrábí elektřinu právě z jádra. Za tuto elektřinu Němci zaplatí samozřejmě víc, než kdyby ji vyrobili ve svých zdrojích.

Podobně je na tom Rakousko, které hlasitě protestuje proti využívání uhlí a jádra v okolních zemích, zároveň však musí zhruba čtvrtinu elektřiny dovážet z České republiky. Že ji u nás vyrábíme především z uhlí a jádra, asi není třeba připomínat.

Vedle zmíněných absurdit se na povrch začínají dostávat i informace svědčící i o tom, že v klimatickém šílenství ucítily svou šanci zájmové skupiny. Není se co divit, jde totiž o pohádkový byznys, který ve výsledku zaplatí daňoví poplatníci. Takový se ovšem neprosazuje úplně jednoduše. Leda, že se jej podaří ukrýt za fíkový list. Zkrátka tu něco smrdí. V tomto konkrétním případě zejména plyn.

Když Francie začala jádro doplňovat stále větším a větším podílem obnovitelných zdrojů, zhoršila se její uhlíková bilance. Zdánlivý paradox má jednoduché vysvětlení. Může za to vyšší spotřeba plynu v záložních elektrárnách. Francie pod tlakem Německa za poslední desetiletí investovala do obnovitelných zdrojů 33 miliard dolarů. Výsledek těchto investic je tristní, konkrétně vyšší produkce CO2 i růst cen elektřiny. Emise se zvedly proto, že na regulaci sítě, nezbytnou kvůli podílu OZE, jsou využívány plynové elektrárny.

A právě to je důvodem, proč plynařské firmy (například norský Statoil, Shell Natural Gas a Total) investují, na první pohled nelogicky, velké peníze do propagace solární a větrné energie. Vycházejí z toho, že čím více OZE v síti, tím větší šance pro plynové elektrárny. Dokonce se přímo mluví o tom, že výrobci OZE a těžaři plynu a ropy spolu uzavřeli politickou alianci.

Všechny uvedené informace jsou velmi závažné. Měli by o nich přemýšlet zejména politici, kteří budou rozhodovat o dalších opatřeních. A také voliči, na které tato rozhodnutí dopadnou dost možná tvrději, než klimatické změny.

Mohlo by vás zajímat:
Nové elektrické náklaďáky pro důl Conuma Coal
Autonomní náklaďák nemá ani kabinu
Služební auto obra Koloděje