Spotřeba plynu v Česku klesla skoro o pětinu

„Formulace u domácností Do ČR podle ministra průmyslu Jozefa Síkely nyní proudí plyn z Norska a zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie nebo Nizozemska. Foto: MPO

Spotřeba plynu v České republice za prvních osm měsíců meziročně klesla o 18 procent. I bez ruského plynu se daří pokrývat denní spotřebu a dále plnit zásobníky, řekl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Konkrétně v září podle něj klesla meziročně spotřeba plynu v ČR po očištění vlivů počasí o 28 procent. Ministerstvo podle Síkely připravuje u plynu řešení také pro malé a střední firmy.

Ministr uvedl, že nyní jsou v zásobnicích plynu v ČR přes tři miliardy metrů krychlových plynu, to je přibližně o půl miliardy metrů krychlových meziročně více. Za září se podařilo naplnit dalších 150 milionů metrů krychlových – a to i přesto, že do ČR neteče ruský plyn. Zásobníky jsou naplněné z více než 89 procent, řekl Síkela. Stát podle něj už přestal vypisovat aukce na plnění zásobníků, kterými motivoval obchodníky k nákupu a ukládání plynu. O nákupu tak už rozhodují sami obchodníci, plnění by ale mělo pokračovat.

Kromě toho má stát uloženy stovky milionů metrů krychlových plynu v dalších skladech. Ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv MPO Jan Zaplatílek dnes na plynárenské konferenci Českého plynárenského svazu uvedl, že ve skladech Správy státních hmotných rezerv (SSHR) má stát přes 228 milionů metrů krychlových plynu, který je určen v případě stavu nouze pro chráněné zákazníky – jako jsou nemocnice, instituce kritické infrastruktury nebo potravinářského průmyslu. Dalších asi 435 milionů metrů krychlových je pak ve skladech obchodníků, se kterými se stát dohodl na uložení zásob plynu.

Síkela tančí na tenkém stropě

Síkela u plynu připravuje také řešení pro malé a střední firmy, představují podle něj ohromnou část české ekonomiky. Pomoci chce Síkela zejména firmám, které mají plyn jako základní výrobní prostředek. Plyn může být podle něj více nedostatkové zboží než elektřina.

Ministr uvedl, že se uvažuje o zastropování celkové spotřeby plynu u firem, na které se bude vztahovat vládní pomoc. U elektřiny pro ně platí stanovený cenový strop 6000 Kč včetně DPH za jednu megawatthodinu, u cenového stropu plynu je horní hranice spotřeby 630 megawatthodin ročně. Cenový strop elektřiny zatím není pro firmy ani domácnosti omezený spotřebou.

Do ČR podle Síkely nyní proudí plyn z Norska a zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie nebo Nizozemska. Výraznou zásluhu na zvládání situace mají podle něj právě energetické úspory. Uvedl, že úspor se daří dosahovat, ačkoliv druhá polovina září byla podle něj nejchladnější od roku 2018. Spotřeba je nyní podle něj nejnižší od roku 2016.

Energetické úspory zavedlo také MPO. Podle náměstka ministra Petra Třešňáka (Piráti) se podařilo ministerstvu uspořit pětinu spotřeby plynu a 13 procent spotřeby elektřiny. V budovách ministerstva se například udržuje teplota mezi 19 až 21 stupni, toalety, skladby nebo chodby se nevytápí vůbec. Voda se ohřívá na 45 stupňů, jednou týdně se teplota krátkodobě zvyšuje k zamezení poškození legionellou.