Doba čtení:1 m, 23 s
Akcie polostátní energetické skupiny ČEZ se za poslední měsíc propadly skoro o pětinu. Tržní hodnota společnosti za dva měsíce klesla o 160 miliard. Důvodem je zastropování cen elektřiny a návrh na zavedení tzv. daně z mimořádných zisků z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury.
Místo očekávaného růstu čistého zisku Skupiny ČEZ k hodnotám okolo 100 miliard korun bude výsledkem nového zdanění zisk okolo 40 miliard korun v příštím roce a 48 miliard korun v roce 2024, jak ve své analýze uvádí Erste Group. Dodatečné daně a stropy mají proti předchozí prognóze negativní dopad do čistého zisku v letech 2023 až 2025 v celkové výši 106 miliard korun, napsal server ekonomickydenik.cz.
Stanjurův návrh je terčem ostré kritiky odborníků. „Pro maximálně 80 miliardové inkaso windfall tax (WFT) z ČEZ připravil soukromé investory a stát o hodnotu 200 až 300 miliard korun, znetvořil kapitálové trhy už navždy a znovu zpochybnil předvídatelnost daňového prostředí v Česku. Pro stejný efekt inkasa WFT šlo vyplatit celkovou dividendu z ČEZ 115 miliard korun za tři roky,“ uvedl analytik a investor Michal Šnobr.
Daň může podle daňového experta společnosti PwC Tomáše Hajduška přinést dlouhé spory do budoucna. Navíc vybraná částka podle něj nejspíš nebude tak vysoká, jak Ministerstvo financí očekává.
Odborníkům vadí mj. to, že chce ministerstvo současné zisky porovnávat s covidovým obdobím. U výrobců energií je potom problémem to, že vedle „klasického“ zdanění a odvodů by měli nyní čelit cenovým stropům a ještě mimořádnému zdanění, část z nich navíc emisním povolenkám.