Kdy přesně odstartovala v Česku výroba elektřiny z uhlí, nelze úplně přesně stanovit. Stalo se tak na konci 19. století v některé z podnikových elektráren, které začaly pokrývat firemní spotřebu. Stejně těžko určitelné bude nejspíš i přesné datum konce produkce uhelné elektřiny.
Poměrně jednoznačně však lze podle Hospodářských novin označit začátek konce fosilní komodity. A sice na 28. listopad loňského roku. Tehdy energetická společnost Sev. en oficiálně informovala provozovatele přenosové soustavy ČEPS o záměru odstavit uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a teplárnu Kladno v prvním čtvrtletí 2027. Zda zmíněné energetické zdroje skutečně skončí, není v tuto chvíli jasné a závisí především na vyhodnocení státního podniku ČEPS, zda jsou pro energetickou bezpečnost Česka nezbytné, či ne.
Ať už však verdikt správců „přenosovky“ bude jakýkoliv, půjde o nejdůležitější energetickou událost letošního roku, od které se bude odvíjet i řada dalších klíčových témat. Na tom se jednomyslně shodli experti oslovení HN. „Nový rok začne pro energetiku hned velkým tématem – otázkou udržení části uhelných zdrojů v provozu i v situaci, kdy se to vzhledem k cenám povolenek nevyplatí,“ shrnuje za všechny ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba.
Česko se reálně nemůže obejít bez uhelných elektráren skupin Sev.en
Pro uhlí je smrtící kombinace klesající ceny plynu a drahé emisní povolenky. Plyn určuje i cenu elektřiny, která kontinuálně klesá. Uhelným elektrárnám však naprostou většinu zisků požírá náklad na povolenku až do té míry, že zbytek nestačí pokrýt provozní náklady. ČEPS bude muset rozhodnout o případné nevyhnutelnosti uhelného výkonu pro Česko do konce ledna. Zdroje tak buď bez náhrady skončí, nebo se rozjede takzvaný provoz nad rámec licence, kdy by na ztrátovou produkci dopláceli odběratelé v cenách elektřiny.
Podle majitele Sev. en Pavla Tykače půjde maximálně o šest miliard korun ročně, přesnou výši dotace a jakým způsobem bude vyplácená, však bude muset určit Energetický regulační úřad (ERÚ). To pravděpodobně zabere značnou část roku. Tykač zároveň opakovaně naznačil, že oba zdroje rád prodá „za korunu“ někomu jinému. To je také jedna z otevřených možností. Pravděpodobným kupcem by pak byl polostátní ČEZ.
Bez ohledu na další osud Počerad a Chvaletic bude muset stát nicméně řešit, čím uhlí nahradí. Odstavení i dalších uhelných elektráren od ČEZ a Sokolovské uhelné už je pouze otázkou času. Česko potřebuje především zdroje schopné naskočit v době, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. Flexibilní záloha musí být značná, podle aplikace Energy Charts podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě loni kolísal od sedmi do 56 procent. Tuto roli mají sehrát především plynové elektrárny. Ty však aktuálně poptávají všichni a čekací doby na dodávky turbín a dalších komponent jsou dlouhé. Nárazový provoz se zároveň bez podpory rovněž nevyplatí.