Doba čtení:3 m, 29 s
Státní podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se možná sníží. Zákon pravděpodobně zavede přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu.
Počítají s tím vládní pozměňovací návrhy, které Sněmovna vložila do novely energetického zákona. Musí je ještě schválit Senát a podepsat prezident. Novela měla původně hlavně zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen opoziční hnutí ANO, ale varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů. Někteří investoři už kvůli tomu chtějí zahájit se státem arbitráže. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům po jednání řekl, že změna v dlouhodobém výhledu šesti let ušetří státu miliardy korun. Kolik by mohla znamenat pro příští rok, jsou podle něj ale pouhé odhady. Vzhledem k tomu, že půjde o první přiznání, počítá s úsporou nižší než miliarda korun.
Podpora měla klesnout ještě výrazněji, ale poslanci dnes naopak neschválili snížení maximálního vnitřního výnosového procenta, zjednodušeně výnosnosti investice, na 8,4 procenta. To je hranice, do níž je podpora zdrojů ještě přiměřená. Platný zákon stanoví hranici pro podporu vyšší, a to 8,4 až 10,6 procenta.
Další novinkou, kterou dnes poslanci vložili do zákona, naopak je, že výnosnost investice do obnovitelného zdroje se má nově odvíjet od celé životnosti zařízení, nikoli od doby práva trvání na podporu. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) pak stáhl svůj návrh, který vypracovalo ministerstvo průmyslu a který znamenal, že solární elektrárny uvedené do konce roku 2012 nebudou mít nárok na provozní podporu v době záporných cen energií. Podle Adamce byl špatně napsaný.
Stanjura už v říjnu řekl, že obavy z případných arbitráží nemá. Všechna opatření jsou podle něj v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Dnes zdůraznil, že stát nechce měnit pravidla, ale chce zavést pouze důslednou kontrolu. „Maximálně vezmeme těm, kteří berou víc, než jsou česká a evropská pravidla,“ prohlásil. Stanjura upozorňoval na to, že pokud nyní některý solární zdroj dostává podporu za výnosnost nad 8,4 procenta, pak porušuje česká i evropská pravidla. Zdůrazňoval, že stát chce zavést pouze důslednou kontrolu.
Před vládním návrhem varoval někdejší vicepremiér Karel Havlíček (ANO). „Už je to dneska vůbec o zachování důvěryhodnosti investičního prostředí v České republice,“ uvedl. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl už dříve, že pokud by se nepodařilo snížení podpory schválit, stát by ji během roku doplatil.
Stanjura před poslanci popsal, že z celkové podpory obnovitelných zdrojů, která pro příští rok bude představovat ze státního rozpočtu i z peněz odběratelů celkově 50 miliard korun, půjde zhruba 30 miliard Kč na fotovoltaiku, přičemž z těchto 30 miliard půjde 80 procent na solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. Vyjádřil se i k připomínkám, které dříve zazněly v hospodářském výboru, a to, že individuální kontroly dopadnou na obce a školy. Uvedl, že pouze deset obcí a tři školy mají solární elektrárnu uvedenou do provozu v uvedeném období.
Projednávaná novela měla v předloženém znění především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle MPO nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice. Upravuje také flexibilitu. Flexibilita, jak popisuje důvodová zpráva, je schopnost v případě potřeby snížit, nebo naopak zvýšit spotřebu i výrobu elektřiny, která je jako služba využitelná na trhu s elektřinou.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) novinářům řekl, že schválení novely považuje za důležitý okamžik pro českou energetiku. Do konce volebního období chce najít shodu nejen ve vládní koalici pro další novelu energetického zákona. „Jejíž obsahem bude zrychlený povolovací proces na větší zdroje energie, zhruba nad 100 megawattů. Bavíme se primárně o nových paroplynových elektrárnách,“ uvedl.