Teplárenství čelí vážné krizi

Podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka není spravedlivé, aby do rozpočtu významně přispívala jen část domácností připojených na teplárny. Foto: iUHLI

Teplárny mají velký problém. Náklady na výrobu tepla neustále rostou, naopak spotřeba kvůli vyšším teplotám klesá.

Spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody loni meziročně poklesla o šest až osm procent. Pro zákazníky to znamená úsporu, pro teplárny problém. Náklady na výrobu se totiž zvyšují. Zejména kvůli nutnému nákupu povolenek k vypouštění emisí CO2, ale také kvůli investicím do modernizace tepláren a rozvodných sítí. Cena emisních povolenek byla loni čtyřnásobně vyšší než před dvěma lety. Teplárny proto požadují, aby se z vybraných peněz dvě až tři miliardy ročně vracely na jejich modernizaci, uvedly Hospodářské noviny.

Čtěte také:
Střet plynařů s teplárníky o zdanění kotelen
Mochovcům prý hrozí katastrofa

Vývoj ceny povolenek ohrozil sociálně přijatelné ceny tepla, takže poslanci schválili snížení sazby DPH na teplo s účinností od 1. ledna 2020 z patnácti na deset procent. Již na rok 2019 ovšem teplárny ve svých cenících ohlásily zvyšování ceny tepla, a to v různé výši.

Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, na Dnech teplárenství a energetiky, které se konaly už tradičně koncem dubna v Hradci Králové, řekl, že tíživá ekonomická situace v teplárenství může v kombinaci s nerealistickými požadavky na snižování emisí přerůst ve vážnou krizi a bude to mít dopad na ceny tepla. „Teplárenství je ve složité situaci kvůli překotným, ne vždy zcela promyšleným a často nepředvídatelným změnám prostředí. Budeme tlačit na vládu, aby plnila své závazky a sliby,“ uvedl.

Teplárenské sdružení žádá například odpovídající podíl na výnosech z obchodování s emisními povolenkami, které poplynou do tzv. modernizačního fondu. Sdružení požaduje i srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla a zavedení uhlíkové daně pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování. Sdružení požaduje také státní podporu pro využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie včetně odpadů a biomasy jako náhrady fosilních paliv i podporu vysokoúčinné KVET (kogenerační výroba elektřiny a tepla).

Teplárenské sdružení připravuje také strategický plán odklonu teplárenství od uhlí, k němuž dojde nejspíš nejpozději během příštích dvaceti až pětadvaceti let. Podle Drápely to není malý úkol, protože uhlí dnes tvoří více než polovinu paliva pro výrobu tepla. Velké teplárny investovaly miliardy do modernizace uhelných provozů a od využívání uhlí rychle odcházet nebudou, znamenalo by to obrovské uvízlé investice. Menší teplárny, které ještě zainvestováno nemají, budou zřejmě využívání uhlí ukončovat rychleji.

Teplárny se obávají, že těžaři zvýší ceny uhlí v případě, že vláda bude jen na základě svého nařízení měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů a zvyšovat tak odvody do státního rozpočtu. Čím dražší uhlí, tím však budou vyšší ceny pro konečné spotřebitele tepla.

„Chce-li vláda získat více peněz z uhlí, měla by zdanit jeho spotřebu v lokálních topeništích alespoň na úroveň, jakou dnes platí teplárny. To by byl systémový krok, který by současně pomohl zlepšit kvalitu ovzduší. Vyšší zdanění těžby domácího uhlí by jen zvýšilo dovoz nekvalitního uhlí ze zahraničí,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Stát má přitom miliardové příjmy z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které si teplárny musí nakupovat, když spalují fosilní paliva. Loni získal z jejich aukcí téměř 15 miliard korun, přitom počítal původně s šesti miliardami. Proto by se měl podle názoru tepláren na transformaci teplárenství výrazně podílet.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje