Teplárna dokončila rekonstrukci turbíny a novou horkovodní výměníkovou stanici

Teplárna ve svém areálu zprovozňuje novou horkovodní výměníkovou stanici s tepelným výkonem až 60 MWt a turbogenerátor TG6, zrekonstruovaný na tzv. odběrovou turbínu. Foto Teplárna České Budějovice

Horkovodní síť českobudějovické teplárny, měřící už 33 kilometrů, se prodlouží o dalších 1100 metrů podél Novohradské ulice. Stane se tak v rámci dvou etap, z nichž ta první, probíhající, skončí v prosinci.

Během ní se pokládá 450 metrů horkovodu z předizolovaného potrubí z  teplárny k areálu ČD Cargo. Druhá etapa naváže v roce 2021 a dovede ho k Dopravnímu podniku města České Budějovice. To umožní na horkovodní síť, která trvale snižuje tepelné ztráty, napojit také zamýšlenou rozvojovou výstavbu v městské části Mladé a v oblasti Zanádražní komunikace.

Čtěte také:
Budějovická teplárna prodlouží síť na 25 km
Budějovická teplárna získala prestižní rating

Současně teplárna ve svém areálu zprovozňuje novou horkovodní výměníkovou stanici s tepelným výkonem až 60 MWt a turbogenerátor TG6, zrekonstruovaný na tzv. odběrovou turbínu. Právě pára z této turbíny bude ohřívat horkou vodu v nové stanici. Tyto investice do horkovodní infrastruktury umožní letos snížit distribuční ztráty meziročně o 20 terajoulů tepla. Díky tomu nebude potřeba spálit 3380 tun uhlí. Tím klesá i množství produkovaných emisí a odpadů.

Foto: Teplárna České Budějovice

Turbína TG6 zároveň pomůže zvýšit výrobu silové elektřiny v kogeneračním režimu, protože s dalšími turbínami TG4 a TG5 posílí provozní výkon až o 5,5 MWe při stejné spotřebě páry.

Rozsáhlý, více než třicetikilometrový horkovodní systém už potřebuje napájet horkou vodou přímo ze zdroje v teplárně. Navýšením objemu kogenerační výroby tepla a elektřiny navíc zlepšíme jeho účinnost. Proto byly obě investice nezbytné,“ uvedl Martin Žahourek z představenstva městské firmy.

Horkovodní síť, která zpravidla nahrazuje už zastaralé parovody, se v Českých Budějovicích od roku 2017 prodloužila o 10 kilometrů. Loni se na ní napojili zákazníci ve čtvrtích Havlíčkova kolonie a Suché Vrbné. Další mají přibýt ve čtvrti Rožnov a v okolí nemocnice, kde se tento způsob distribuce také plánuje. V minulosti se tak již stalo na sídlištích Vltava, Máj, Šumava či Pražské předměstí. Jen v letech 2015 až 2020 výstavba horkovodů přišla teplárnu na téměř 460 milionů Kč. Část této sumy uhradily evropské fondy prostřednictvím národního programu Podnikání, inovace a konkurenceschopnost.

Jak ale upozorňuje Václav Král, předseda představenstva městské teplárny, vybrané parovody však i nadále zůstanou v provozu. „Zajišťují i stabilní zásobování párou průmyslových podniků k jejich technologickým procesům zejména ve výrobě. V tom je stále obrovský potenciál třeba pro celoroční využití tepelné energie získávané z komunálních odpadů pomocí moderních a efektivních zařízení, zlepšujících životní prostředí. Takovou možnost decentralizované zdroje, jako třeba lokální kotelny, nemají,“ vysvětluje Václav Král.