Léto bylo v českobudějovické teplárně spojeno vždy s plánovanou celkovou letní odstávkou výrobních zařízení. Pauza se využívala k pravidelným revizím, kontrolám, údržbě a opravám zařízení.

Teplárna České Budějovice loni hospodařila se ziskem 23,9 milionu korun. Je to o 4,7 milionu korun více než o rok dříve. Zisk společnost nebude rozdělovat a nechá jej pro další investice.

Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se rozrostla o čtyři mláďata narozená v hnízdní budce na teplárenském komínu výtopny Vráto. Ukazují to záběry webkamery umístěné na tomto nejvyšším komíně v jižních Čechách. Poprvé je bylo možné zahlédnout po Velikonocích.

Teplárna České Budějovice ukončí do pěti let provoz uhelné výtopny Vráto, která slouží jako záložní zdroj. Palivový mix bude v budoucnu tvořit kombinace biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla z Temelína.

Teplárně České Budějovice loni stouply tržby za prodej výrobků a služeb meziročně o osm procent na 850,3 milionu korun. Provozní zisk klesl o 42 procent na 29 milionů.

Po necelých pěti měsících náročné, pandemií ztížené práce, dokončila Teplárna České Budějovice generální opravu tahu uhelného kotle K11, který je v provozu už od roku 1972.

Horkovodní síť českobudějovické teplárny, měřící už 33 kilometrů, se prodlouží o dalších 1100 metrů podél Novohradské ulice. Stane se tak v rámci dvou etap, z nichž ta první, probíhající, skončí v prosinci.

Na vráteckém komíně českobudějovické teplárny hnízdí pár kriticky ohroženého sokola stěhovavého, samice sedí na vejcích a po roce opět vyvede mláďata.

Teplárna České Budějovice dostala od ministerstva průmyslu respirátory a roušky, z nichž část předala i teplárnám v Táboře, Plané nad Lužnicí a Písku. Jde dohromady o stovky respirátorů FFP2 a několik tisíc roušek.