Těžba hnědého uhlí v Německu stoupá

Letecký snímek povrchového lomu v Německu. Foto: Bernhard Lang

Těžba hnědého uhlí v Německu neustále stoupá. Obnovitelné zdroje totiž nejsou s to plně nahradit výpadek způsobený vyřazováním jaderných elektráren. Žádná země Evropské unie nyní netěží tolik uhlí jako Německo. Loni to bylo téměř 183 milionů tun hnědého uhlí, více než dvě pětiny jeho celkové produkce v EU. Německo nyní vyrábí v hnědouhelných elektrárnách nejvíce elektřiny od sjednocení země v roce 1990. Loni to bylo 162 miliard kilowatthodin. Uhlí, včetně černého, ze kterého pocházelo dalších 124 miliard kilowatthodin, se tak na celkové produkci elektřiny podílí z více než 45 procent. Napsaly to Hospodářské noviny.

Právě rostoucí výroba elektřiny z hnědého uhlí způsobila, že jí Německo loni vyvezlo rekordních 33 miliard kilowatthodin. „Tento levnější proud pak z trhu vytlačuje ekologicky mnohem čistší plynové elektrárny nejenom v Německu, ale i v některých sousedních zemích, především v Nizozemsku,“ řekl serveru Spiegel Online analytik berlínského think-tanku Agora Energiewende Patrick Graichen.

Rozmach hnědouhelné energetiky v Německu podle Regine Güntherové z ekologické nadace WWF Deutschland způsobily velice levné emisní povolenky. Díky nim je výroba elektřiny z uhlí ekonomicky výhodná. „Spolková vláda musí šokující hnědouhelný boom zastavit. Jinak bude ohrožena důvěryhodnost Německa, jež se zavázalo výrazně snížit rozsah emisí,“ míní Gerald Neubauer z Greenpeace. Pro Německo, které je největším producentem energie v EU, představují hnědouhelné elektrárny problém. Spolková vláda se totiž zavázala, že učiní vše pro dosažení ambiciózních cílů, které si EU v říjnu vytyčila.

Německo, které závisí na dovozu energie ze 71 procent, si podle expertů nemůže dovolit vyřazovat z provozu vedle elektráren jaderných také ty uhelné. „To by vedlo ke zvýšení závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska,“ řekl agentuře Bloomberg analytik privátní banky B. Metzler Seel Sohn & Co. Guido Hoymann.

Energetická lobby v Německu těžbu hnědého uhlí obhajuje. „Neměli bychom se tohoto paliva ukvapeně zbavovat. Zvláště když současné napětí ve vztazích s Ruskem a situace na Blízkém východě představují riziko pro naši energetickou bezpečnost,“ míní předseda Německého sdružení hnědouhelného průmyslu Matthias Hartung.

Německým koncernům se do omezování těžby hnědého uhlí nechce. Společnost RWE, která z něj vyrábí více než polovinu elektřiny, poukazuje na to, že v minulosti otevřela v západním Německu několik velkolomů, jimž ustoupilo několik vesnic.