Těžní věže nahradili dinosauři

Jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí na Karvinsku je od roku 2009 dinopark v Doubravě, který vznikl po vyčištění plochy pod starou haldou. Foto: dinopark.cz

Místa, která v Moravskoslezském kraji ovlivnila těžba černého uhlí, se v posledních 30 letech změnila často k nepoznání. Zmizela řada těžních věží, pustá území prošla rekultivacemi a vznikly tam oddechové oblasti, ale i průmyslové zóny, golfové hřiště nebo dinopark.

Do rekultivací šly v kraji miliardy korun od těžební společnosti OKD a státního podniku Diamo, který má zahlazování následků dolování na starosti.

Celkové náklady nelze přesně vyčíslit. Například v letech 1991 – 2011 stála obnova území v někdejším černouhelném Ostravsko-karvinském revíru poničeného důlní činností firmy OKD minimálně 3,6 miliardy korun a rekultivováno bylo přes 1500 hektarů narušeného území. Podnik Diamo převzal v roce 2002 areály zavřených dolů především na Ostravsku a od té doby uskutečnil na ploše 207,5 hektaru 41 sanačně-rekultivačních projektů za stovky milionů korun.

Čtěte také:
Spor o pozemky okolo jezera Milada
Na rekultivačních jezerech může vyrůst elektrárna

Rekultivace se týkala nebo ještě týká například dvou třetin plochy města Karviné. Některé jeho městské části kvůli následkům poddolování úplně zanikly, například celá čtvrť Solca. Z dřívějšího historického centra zůstal stát jen kostel svatého Petra z Alkantary, ze kterého se po generální opravě za 4,8 milionu korun stala turistická atrakce. Kostel totiž kvůli poddolování poklesl o 37 metrů a je výrazně nakloněný.

Kvůli poklesům terénu vznikají malé kotliny, které nemají odtok a často se zaplní podzemní i povrchovou vodou. Následkem dobývání uhlí vzniklo i Darkovské moře, vodní plocha o rozloze asi 32 hektarů a hloubce 25 metrů, které se stává rekreační oblastí. Území o celkové rozloze přibližně 150 hektarů tam prošlo rekultivací za více než 0,5 miliardy korun.

Jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí na Karvinsku je od roku 2009 dinopark v Doubravě, který vznikl po vyčištění plochy pod starou haldou. „Přilehlé území starého odvalu Doubrava a pozůstatky staré červené propálené haldy s malými mokřadními jezírky propůjčují dinoparku kulisu opravdového pravěku,” komentovala to společnost OKD.

Mluvčí Diama Jana Dronská řekla, že mezi největší a nejnáročnější projekty podniku patřila sanace a rekultivace odvalu Dolu Václav a bývalé koksovny v Orlové, kde se našly nebezpečné látky, nebo rekultivace kalové nádrže úpravny bývalého Dolu Paskov a přilehlého Oprechtického potoka. Rozsáhlým projektem je také sanace největšího ostravského odvalu v Heřmanicích, která potrvá ještě nejméně deset let.

V posledních šesti letech podnik Diamo uskutečnil na Ostravsku a Karvinsku rekultivace za 143 milionů korun. Mezi nedávno dokončené projekty patří například obnova soustavy tří rybníků v ostravské části Nová Ves, které poškodily poklesy způsobené dřívější těžbou na Dole Jan Šverma,” uvedla Dronská. Náklady na tento projekt činily téměř 11 milionů korun.

Aktuálně odštěpný závod Odra státního podniku Diamo realizuje 12 sanačně-rekultivačních projektů a další čtyři jsou ve fázi projektové přípravy,” doplnila Dronská.

V mnoha areálech bývalých šachet se znovu pracuje. Nyní tam podniká 200 firem, které zaměstnávají zhruba 3300 lidí.

Mohlo by vás zajímat:
Obnovitelné zdroje? Kam vítr, tam analýza
Bývalá šachta vyrábí elektřinu z vody
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů