Americkou energetickou politiku s lednovým nástupem republikánského prezidenta Donalda Trumpa očividně čeká rozsáhlá reorganizace. Podle agentury Bloomberg to vyplývá z dotazů, které Trumpův tým pro převzetí moci adresoval ministerstvu energetiky.
Dokument, který obsahuje 65 otázek, zjišťuje možnosti zachovat v provozu zastarávající americké jaderné reaktory či se dotazuje na identitu zaměstnanců, kteří sehráli klíčovou roli při prosazování klimatické agendy dosluhujícího prezidenta Baracka Obamy.
Čtěte také:
Trump a uhlí
Trump chce energetickou nezávislost USA
Trumpův štáb chce po ministerstvu energetiky jména pracovníků i smluvních firem účastnících se klimatických schůzek OSN a také těch, kteří pomáhali Obamově administrativě sestavit žebříček takzvaných společenských nákladů za emise oxidů uhlíku. Tento žebříček vláda používala k demonstraci výhod nových klimatických pravidel.
Během volební kampaně Trump prohlásil, že zruší vládní regulace a vypoví celosvětovou klimatickou dohodu z Paříže. O dohodě, kterou při dojednání podepsalo přes 190 zemí a která nyní v jednotlivých státech prochází ratifikačním procesem, Trump prohlásil, že škodí americkému průmyslu. Nový americký prezident se také opakovaně nechal slyšet, že vrátí do hry americké uhlí a pomůže horníkům v jejich tíživé situaci.
Ze zmíněného dokumentu rovněž vyplývá, že Trump podporuje nukleární energie. Po ministerstvu energetiky mimo jiné chce vědět, zda a jak může pomoci udržet stávající reaktory v chodu, a předejít tak jejich předčasnému odstavení.
Čtěte také:
V Americe spustili čistou uhelnou elektrárnu
Chrání banky klima nebo své zisky?
JPMorgan ukončí podporu uhlí