Doba čtení:5 m, 9 s
Včas zajištěná bezpečná náhrada za odstavené uhelné zdroje je požadavek, který spojuje většinu odpovědí, jež dostala včera redakce iUHLI. Kvůli odložení startu tendru na stavbu nového bloku v Dukovanech jsme totiž oslovili všechny členy Uhelné komise, kromě náměstků ministrů.
Část členů Uhelné komise vnímá oznámení premiéra Andreje Babiše o odložení zahájení tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech jako vážný problém pro budoucnost české energetiky. Protože pokud má republika odstavit své uhelné kapacity, musí za ně mít spolehlivou náhradu. A právě tak vnímají plánovaný nový blok Dukovan. Bez něj bude v ohrožení budoucí stabilita dodávek elektřiny v Česku a také energetická bezpečnost země.
Čtěte také:
Kubátová: Nový blok Dukovan se možná nepostaví
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
Jako první s požadavkem, aby Uhelná komise nyní nerozhodovala o tom, jaký termín uhelného exitu doporučí vládě, přišel hned ve středu energetik František Hrdlička z ČVUT. Komise měla přitom podle očekávání médií hlasovat o termínu právě dnes. V průběhu čtvrtka vydal společně s druhou zástupkyní akademické obce Jiřinou Jílkovou z UJEP v Ústí nad Labem jednoznačné stanovisko.
„Rozhodování o scénářích a trajektoriích transformace energetiky musí být podloženo reálnými předpoklady a nikoli akademickými nebo politickými zbožnými přáními. Studujeme podklady nám zaslané pro jednání Uhelné komise dne 4. 12. 2020. Pro utváření našeho kompetentního názoru však tyto podklady nestačí. Máme k nim řadu otázek, z těch podstatných uvádíme:
Je už znám reálný harmonogram tendru na jaderný blok? Zaznamenali jsme prohlášení pana premiéra o odsunu tohoto tendru – což znamená zpoždění minimálně o dva roky a tím se jeví rok 2038 jako rok útlumu uhlí nepřijatelný z hlediska kritéria bezpečnosti soustavy;
Ve všech scénářích je předpokládána výroba z plynových tepláren v rozsahu 6 až 7 TWh z plynu. Tento předpoklad patří do ambiciózních podmínek s velmi nízkou pravděpodobností realizace;
Postrádáme podrobnější informaci k metodice odhadu nákladů jednotlivých scénářů. Omezení analýzy dopadů pouze na investiční náklady pomíjí další složky nákladů a poskytuje tak příliš nízký odhad;
Postrádáme podrobnější analýzu dopadů jednotlivých scénářů na specifická odvětví a regiony (teplárenství, vytápění v domácnostech, zaměstnanost v uhelných regionech).
Bez fundované diskuze otevřených otázek, včetně podrobnější identifikace potenciálních dopadů, nemůžeme prezentovat kompetentní vyjádření k časovému scénáři ukončení využití uhlí v naší republice.“
Stanovisko akademiků jasně pojmenovává problémy a potvrzuje to, co se již delší dobu šeptá mezi lidmi okolo energetiky: že jednání Uhelné komise není tak kvalifikované a podrobné, jaké by mělo být.
Proti názoru akademiků stojí osamoceně člen komise Jiří Koželouh ze Zeleného kruhu. Jeho kolega Jan Rovenský z Greenpeace totiž na naši otázku nereagoval.
„Odložení tendru na nový reaktor v Dukovanech nepovažuji za relevantní důvod pro odklad rozhodnutí o konci uhlí na neurčito. Jednak máme na stole scénář namodelovaný společností ČEPS, který ukazuje, že s uhlím je možné skončit ro roku 2033, logicky bez potřeby spustit do tohoto roku nové reaktory. Dále když pominu, že samotný posun tendru o půl roku nebo rok, nemá zásadní vliv na i tak nejistý termín dokončení reaktoru, tak hlavním důvodem je, že konec uhlí prostě nemůžeme odložit na dobu, až se nám to bude hodit.
Ekonomický výhled spalování uhlí je tak špatný, že jej nejspíš nebudou chtít energetické firmy využívat po roce 2030. Ve skutečnosti se o odkladu rozhodnutí komise hovoří, ale úplně z jiných důvodů, než kvůli posunu tendru. Jde zejména o chybějící analýzu sociálních dopadů a návrh kompenzací krajům a zaměstnancům z uhelného průmyslu. Chybí také útlumová křivka, jízdní řád odstavování uhelných elektráren. Tam je diskuse, zda se to má řešit před rozhodnutím o roku, nebo až potom,“ vysvětluje svůj postoj Koželouh, který by hlasování neodkládal.
Ostatní odpovídající však jeho pohled na zajištění energetických potřeb nesdílejí. A chtějí proto vědět, kdy bude nových jaderný blok před tím, než rozhodnou o konci uhlí.
„Dle nejlepšího vědomí a svědomí jsem připraven hlasovat o jakémkoliv konkrétním datu odchodu od uhlí, pouze pokud součástí usnesení bude jasná odkládací podmínka pro případ, že k tomuto datu nebudou stát další bloky v Dukovanech a Temelíně a nebude certifikován pro použití v ČR alespoň jeden malý jaderný reaktor,“ říká jasně náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS). Bohužel, jediný ze zástupců uhelných regionů, který odpověděl na naši otázku, zda nyní hlasovat o uhelném exitu. „Nejlepším řešením ale samozřejmě je odložení hlasování konkrétního termínu, protože došlo k zásadním změnám ve vstupních parametrech a to odložení tendru na dostavbu Dukovan a nejistota u podmínek čerpání z Modernizačního fondu na plynovou infrastrukturu,“ dodává Unucka.
Za zásadní informaci považuje zprávu o odkladu tendru na Dukovany také předseda Odborového sdružení pracovníků hutnictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička. „Oznámení pana premiéra o odložení tendru na výstavbu nového bloku v Dukovanech považují za zásadní změnu pro rozhodování… Byla by proto z mého pohledu fatální chyba Uhelné komise vydat rozhodnutí bez znalostí harmonogramu výstavby nových zdrojů,“ říká Palička jednoznačně.
Komplexní názor na novou situaci nám poskytl předseda sněmovního Podvýboru pro energetiku a člen Výboru pro životní prostředí Pavel Pustějovský (ANO).
„Pokud by se mělo rozhodovat o konkrétním termínu útlumu uhlí, musí být dle mého názoru jasno v tom, které zdroje budou pokrývat základní zatížení soustavy. Oddálením tendru na Dukovany 5 vzniká další nejistota. Mezi lety 2030 a 2040 s největší pravděpodobností ukončí svou činnost bloky Dukovany 1-4. V blízké budoucnosti bude nutno uzavřít novou smlouvu na dodávku zemního plynu. Jaké bude mít parametry? Pokud by měly být odstavovány uhelné bloky, které v tuto chvíli plní platnou legislativu – jak bude vypadat kompenzace za jejich odstavení z provozu?
V této chvíli není podle mého názoru vhodné hlasovat o konkrétním termínu ukončení těžby uhlí. Učinit z ČR zemi, která bude v produkci elektřiny závislá na dovozu, není správnou strategií,“ říká Pustějovský.
Na závěr jsme nechali odpověď zástupce Svazu průmyslu a dopravy a současně nejvyššího šéfa ČEZu, Daniela Beneše. Ten na otázku o vhodnosti či nevhodnosti hlasování řekl:
„Tendr na stavbu nového bloku v Dukovanech je z pohledu investora připraven, zbývá jediné rozhodnutí a to jaké uchazeče do něj pozvat, rozhodnutí v tomto ohledu je na státu – stejně tak jako je na rozhodnutí státu co bude předloženo k hlasování členům Uhelné komise.“