Doba čtení:2 m, 40 s
Uhelné regiony chtějí z EU peníze na svou proměnu i v dalším dotačním období, tedy po roce 2027. Zároveň je v tom současném tlačí čas, aby dostupné prostředky stihly vyčerpat. Kromě pokračování podpory tak usilují i o prodloužení termínů.
V Česku se podpora z Fondu spravedlivé transformace týká třech uhelných krajů – Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského. Ty si mezi sebe rozdělí zhruba 41 miliard korun.
Regiony, ve kterých transformace za unijní peníze ze speciální uhelné obálky v současné době pomalu startuje, žádají zejména dvě věci: prodloužení doby pro čerpání peněz a pokračování podpory určené speciálně jim i v budoucím dotačním období 2028-2034, napsal server Euractiv.cz.
Prezident: Stát by měl stavět velký i malý reaktor
Část uhelného fondu je financovaná z balíku peněz na covidovou obnovu ekonomik, z tzv. Next Generation EU. Tyto prostředky mají země k dispozici jen pro roky 2022 a 2023. Podle dotačního pravidla, které jim dává na vyčerpání peněz další tři roky, jejich část musí využít už do konce roku 2025 a zbývající obnos z této postcovidové finanční větve pak do konce roku 2026. K tomu mají k dispozici i část prostředků z víceletého finančního rámce, jako je tomu zvykem u většiny unijních fondů. V praxi to znamená, že země musí rychle vyčerpat poměrně velký obnos.
V českém případě jde o zhruba 581 milionů eur (458 milionů eur z obálky Next Generation EU a 128 milionů eur z víceletého finančního rámce) do roku 2025, což je zhruba nezanedbatelných 35 % celé české alokace z uhelného fondu. Do roku 2026 by pak mělo tuzemsko vykázat realizované výdaje v hodnotě přibližně 590 milionů eur (465 milionů eur z Next Generation EU a 125 z finančního rámce).
Zuzana Vondrová, expertka z Centra pro dopravu a energetiku, která se proměně uhelných regionů dlouhodobě věnuje, upozorňuje, že tlak na rychlé čerpání může negativně ovlivnit to, zda budou peníze vynaloženy efektivně.
I „zelené“ peníze jsou veřejné
O podporu z fondu má zažádáno zatím 12 strategických projektů z celkem 34 předem vybraných záměrů – 10 z Moravskoslezského kraje, jeden z Karlovarského a jeden z Ústeckého – v hodnotě více než 13 miliard korun. Tedy necelé půlky z obálky, které chce Česko na strategické projekty využít.
Česku se podle čísel daří plnit minimálně stanovený plán. Jak uvedlo ministerstvo pro životní prostředí pro Euractiv.cz letos v březnu, na konci pololetí chtělo mít vyhlášeno výzvy za 28,6 miliardy korun, tedy 79 % celého českého obnosu, k čemuž se ke konci června přiblížilo.
Komise dalšímu uvolňování pravidel ve smyslu prodlužování termínů zřejmě nakloněna není. Česko o to usilovalo už v minulosti, kdy Komise zmírňovala pravidla pro jiné unijní fondy v souvislosti s covidovou krizí a s dopady ruské agrese na Ukrajině. Ani tehdy ale unijní exekutiva prodloužení doby na čerpání peněz neumožnila.
Čemu ale Komise nakloněna pravděpodobně je, je druhý z požadavků uhelných regionů. A sice, aby jejich podpora pokračovala. Fond spravedlivé transformace je úplnou novinkou, v současném programovém období na roky 2021 až 2027 jej mají uhelné regiony příležitost využít vůbec poprvé. Vše ale nasvědčuje tomu, že proud financí s tímto obdobím neskončí.