Uhlí by v Moravskoslezském kraji musel nahradit plyn

„Pokud chceme odejít od uhlí, tak jinou možnost než plyn zatím nemáme. Plyn je přechodový prvek, ale bez něho se v následujících letech neobejdeme,” řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka. Plyn má podle něj podobný dopad na klima jako uhlí, ale tento dopad je na rozdíl od uhlí v místě těžby, ne v místě spalování. Foto: wikipedia.org Jan Poláček

Odklon od spalování uhlí je v Moravskoslezském kraji technicky proveditelný, ale na přechodnou dobu by ho musel nahradit plyn. V dalších letech při přechodu na bezemisní zdroje by musely plyn nahradit zřejmě malé jaderné reaktory, které jsou v současné době ve vývoji. Vyplývá to ze studie, kterou si kraj nechal zpracovat a s jejímiž výsledky dnes seznámil novináře hejtmanův náměstek Jakub Unucka (ODS).

V kraji se vyrábí z uhlí, téměř výhradně černého, 64 procent tepla. Z drtivé většiny také černé uhlí využívá systém centrálního zásobování teplem, který v kraji dodává teplo více než 250 000 domácností, tedy téměř 750 000 lidí. Státní Uhelná komise tento měsíc doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038.

Čtěte také:
Vondráš: Otázka uhlí není ještě zdaleka uzavřená
Europoslankyně: Chybí nám dopadové studie

Pokud chceme odejít od uhlí, tak jinou možnost než plyn zatím nemáme. Plyn je přechodový prvek, ale bez něho se v následujících letech neobejdeme,” řekl Unucka. Plyn má podle něj podobný dopad na klima jako uhlí, ale tento dopad je na rozdíl od uhlí v místě těžby, ne v místě spalování. Obnovitelné zdroje energie jsou sice ekologické, ale samy o sobě pokryjí jen zlomek energetických potřeb v regionu.

Pokud chceme v roce 2050 splnit klimatické cíle a mít opravdu bezemisní vytápění, tak v tuto chvíli je možné pouze teplo z jádra. Jiný bezemisní zdroj není,” řekl náměstek. Malé jaderné reaktory jsou podle něj v současnosti ve vývoji a dříve než v roce 2040 jejich využití nebude možné.

Do roku 2030 by šlo co nejvíce spořit, využít biomasu, využít tepelnou energii v odpadech, využít všechny možné odpadní plyny a částečně solární a větrné elektrárny a šlo by přejít z uhlí na plyn,” řekl. Jako poslední by se na plyn připojila elektrárna v Ostravě-Třebovicích v roce 2029.

Pak by se podle náměstka mohl kraj připravovat na instalaci malých jaderných zdrojů, budou-li k dispozici. „Od roku 2040 do roku 2050 by mohlo dojít k tomu, že na třech nebo čtyřech místech v kraji by mohly být uhelné teplárny nahrazeny malými modulárními reaktůrky. Bude záležet na státu, jestli využije místo pro jadernou elektrárnu Blahutovice a postaví tam velký zdroj,” řekl Unucka.

Centrální zásobování teplem by podle něj mohlo být v roce 2030 bezuhelné. Kraj se ale musí rozhodnout, zda ho zachová pro budoucí využití jaderné energie, nebo se tato síť zruší a u každého domu bude samostatné tepelné čerpadlo nebo plynová kotelna. „Předpokládám, že zhruba do roka bude jasné, kterou cestou kraj půjde,” řekl Unucka.

Domácnosti v kraji podle něj ročně využijí zhruba 500 000 tun uhlí, v kraji se ho ale celkem spotřebuje pět milionu tun. Většinu využije průmysl. Přechod velkých podniků na bezuhelné technologie však bude složitější. Firmy budou potřebovat mnohem více energie a velmi kvalitní a stabilní síťové připojení.

Transformace našeho podniku bude samozřejmě velmi náročná, popravdě řečeno to vypořádání se s ní bude jenom tak rychlé, jak efektivní a rychlá bude dotační podpora pro tento proces z Evropské unie a ze státu,” řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. Podle zástupců průmyslových podniků se stát do budoucna bez jaderné energie neobejde.