Zatímco uhlí je dost a jeho dodávky jsou jisté, jeho budoucí využití budou omezovat opatření pro boj se znečištěním a na snížení emisí oxidu uhličitého. Celosvětová poptávka po uhlí se do roku 2040 zvýší o 15 procent, téměř dvě třetiny tohoto nárůstu se však projeví během příštích deseti let. Vyplývá to ze Světového energetického výhledu 2014 (World Energy Outlook 2014).

Čínská poptávka po uhlí se stabilizuje jen mírně nad 50 procent celosvětové spotřeby, po roce 2030 se pak dále sníží. Poptávka ve státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) poklesne, včetně Spojených států, kde spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny prudce klesne o více než jednu třetinu. Indie do roku 2020 vystřídá Spojené státy na místě druhého největšího spotřebitele uhlí a brzy na to překoná Čínu jakožto největšího dovozce.

Současné nízké ceny uhlí vyvinuly na producenty po celém světě tlak ke snižování nákladů, ale ustupování od vysokonákladové výkonnosti a růstu poptávky pravděpodobně způsobí dostatečně vysoký nárůst ceny, aby přilákal nové investice.

Čína, Indie, Indonésie a Austrálie samy o sobě budou do roku 2040 kontrolovat více než 70 procent celosvětové produkce uhlí, což podpoří význam Asie na trzích s uhlím. Zavedení vysoce účinných technologií na výrobu energie z uhlí a zachycování a ukládání C02 v dlouhodobém horizontu může být prozíravou strategií k zajištění bezproblémového přechodu na nízkouhlíkový energetický systém, která zároveň sníží riziko, že se nevyužije kapacity dříve, než se vrátí investiční náklady.