Doba čtení:2 m, 13 s
Růst světových cen uhlí překonává v posledních dvou měsících všechna očekávání. Uhlí se tak letos pro investory stává výnosnější komoditou než kterákoli jiná. Kdy uhlí svou vzestupnou trajektorii opustí? Na tuhle otázku nemají analytici jednotný názor.
Ceny raketově rostou jak v případě termálního uhlí pro elektrárny, tak v případě koksovatelného uhlí, které potřebují zejména oceláři. Termální uhlí tento týden v Austrálii prolomilo magickou hranici 100 dolarů za tunu, černý nerost se zde prodává nejdráže od roku 2012. Koksovatelné uhlí je na tom ještě lépe. Za poslední dva měsíce vyskočilo ze 75 na 230 dolarů. Server Roklen24 jej proto označil za nej komoditu roku 2016. Investiční společnosti jsou nuceny revidovat své odhady pro rok 2017. Například RBC capital zvýšila své očekávání na rok 2017 o více než polovinu na 165 dolarů.
Čtěte také:
Druhé přezkumné řízení ve věci OKD trvalo šest minut
Veolia chce po OKD více než miliardu
Analytici se přou, kdy toto zlaté období skončí. Bambang Gatot, ředitel sekce Uhlí a nerosty indonéského ministerstva pro energie, v rozhovoru pro Reuters prohlásil, že cena uhlí vydrží na současných výšinách nejméně do jara 2017. V podobném duchu mluví i James McGeoch z Citigroup: „Uhlí je nejžhavější komoditou dneška a očekáváme, že to tak zůstane i v následujícím půlroce.“ Také Daniel Morgan ze švýcarské UBS pro Bloomberg uvedl, že vysoké ceny přetrvají po dobu několika příštích měsíců.
Opačného názoru je například Alan Ostrler, hlavní ekonom National Australia Bank. Současná cenový hladina je podle něj neudržitelná. Ben Davis, analytik ze společnosti Liberum, se k němu přidal s upřesněním: „Čína dočasně uvolnila limity na svou produkci uhlí. Osobně proto očekávám rychlejší pokles, než by se z aktuálního růstu mohlo zdát.“
Hlavní příčinou, proč je uhlí dnes tak drahé, jsou čínské redukce. Největší světový producent i spotřebitel letos omezil provoz uhelných dolů z 330 na maximálně 276 dní v roce. Navíc musela být těžba uhlí na několika lokalitách v Číně a Austrálii ukončena. Australany navíc trápí nepřízeň počasí, která způsobila výpadky v dodávkách.
Důsledky vyšších cen uhlí už kromě investorů pocítily i mnohé firmy. Například japonská ocelárna Nippon Steel & Sumitomo Metal zaplatila za poslední dodávku uhlí přes 200 dolarů za tunu, zatímco ta předchozí ji stála jen 92 dolarů za tunu. Na druhou stranu je současná situace první výrazně pozitivní zprávou pro těžební společnosti, které byly v posledních měsících stíhané mnoha ranami. Na Ostravsku by podle optimistické varianty bylo možné prodloužit životnost dolů až do roku 2028. Indonésie, největší světový exportér uhlí, zase na letošek plánuje ambiciózní zisk ve výši 56 miliard, třebaže vloni její předpoklad skončil hlubokým propadem.
Mohlo by vás zajímat:
Budou roboti těžit pod vodou?
Přilba, která vidí, mluví a poslouchá
Voda, která proráží skálu